já mám staršího kluka a mladší holčičku, jsou od sebe dva roky a dva měsíce a všechno, o čem se obecně tvrdí, že to jde holčičkám nebo mladším sourozencům rychleji, protože holky jsou šikovnější a mladší sourozenci odkoukávají od starších, šlo naší cácorce pomaleji. Ne snad že by byla výrazně pomalejší v porovnání se svými vrstevníky, spíš synek byl oproti tabulkovým dětem ultra rychlý. Umění chůze po dvou on zvládl o měsíc dříve než dcerka, odplínkování s ním bylo rychlejší o nějakých 6 týdnů, v mluvení byl v porovnání s dcerkou napřed o půl roku a s jídlem zhruba taky tak. Jediné, co jde dcerce od jakživa líp, je malování pastelkami, protože jí to baví a zajímá, zatímco synka to v předškolkovém věku nebavilo a nezajímalo vůbec.
Jinak jestli se kluk a holka od sebe v něčem výrazně liší, tak ti moji v přístupu. Synek když má něco udělat, volá "mamka pomůže", dcerka když má něco udělat, volá "Dáda sama, mamka NE!". Synek, když se po něm něco chce, jeho první reakcí je hysterické ne. Na všechno řekne, že to takhle nechce, ale zhruba v devíti případech z deseti si jednou dvěma větami nechá vysvětlit, že se to s ním myslí dobře. Většinou slovy odporuje, ale tělem přitom dělá, co se po něm chtělo. Dcerka naopak téměř na všechno způsobně odpoví ano maminko, ale skoro nikdy nedělá, co mi právě odsouhlasila. Některé dny je to s nimi fakt na palici. Kolikrát si říkám, že se nám ti dva narodili, aby si ten někdo nahoře otestoval, co s manželem vydržíme :s:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
já mám staršího kluka a mladší holčičku, jsou od sebe dva roky a dva měsíce a všechno, o čem se obecně tvrdí, že to jde holčičkám nebo mladším sourozencům rychleji, protože holky jsou šikovnější a mladší sourozenci odkoukávají od starších, šlo naší cácorce pomaleji. Ne snad že by byla výrazně pomalejší v porovnání se svými vrstevníky, spíš synek byl oproti tabulkovým dětem ultra rychlý. Umění chůze po dvou on zvládl o měsíc dříve než dcerka, odplínkování s ním bylo rychlejší o nějakých 6 týdnů, v mluvení byl v porovnání s dcerkou napřed o půl roku a s jídlem zhruba taky tak. Jediné, co jde dcerce od jakživa líp, je malování pastelkami, protože jí to baví a zajímá, zatímco synka to v předškolkovém věku nebavilo a nezajímalo vůbec.
Jinak jestli se kluk a holka od sebe v něčem výrazně liší, tak ti moji v přístupu. Synek když má něco udělat, volá "mamka pomůže", dcerka když má něco udělat, volá "Dáda sama, mamka NE!". Synek, když se po něm něco chce, jeho první reakcí je hysterické ne. Na všechno řekne, že to takhle nechce, ale zhruba v devíti případech z deseti si jednou dvěma větami nechá vysvětlit, že se to s ním myslí dobře. Většinou slovy odporuje, ale tělem přitom dělá, co se po něm chtělo. Dcerka naopak téměř na všechno způsobně odpoví ano maminko, ale skoro nikdy nedělá, co mi právě odsouhlasila. Některé dny je to s nimi fakt na palici. Kolikrát si říkám, že se nám ti dva narodili, aby si ten někdo nahoře otestoval, co s manželem vydržíme :s: