Ahoj Jitul, po dlouhé době pořádná diskuze :one: Víš já si myslím, že je to docela přirozené, když si žena přeje dceru a muž syna, můžu to rozebrat skrz moju tchýni, která měla tři syny. Vztahy k nim má báječné, ale není to jako třeba já s mojí mamkou. Když mám problém nebo je mi smutno, jdu se vykecat k mamce. Ale kluk když má problém jde do hospody nebo za kámošama. Neříkám, že vždycky a všude, jsou vyjímky a opaky, ale asi to máme tak pudově, že muž chce pokračovatele rodu a někoho kdo mu bude pomáhat přibíjet hřebíky a žena si podvědomě přeje dceru, protože si asi myslí a mnohdy to bývá, že dcera má k matce blíž než snacha. Já mám třeba tchýňku výbornou, vždy jí vyjdu vstříc a ona mě, pěkně vždycky poklábosíme, ale pečená vařená jsem u svojí mamky. To můj manžel mamince volá málo, většinou když něco potřebuje, jako mají skvělý vztah, ale nesvěřuje se jí atd. Ovšem jsou i zcela opačné případy, kolegyně má jedinou dceru, která odešla z domu a na mámu se úplně vyprdla, že by jí dala aspoň vědět jestli žije. Tak teď z jiné stránky. Osobně si každý den říkám( když na to mám čas :///: ) panebože já mám dvě 'děti', panebože já mám dvě zdravé!!!!!'děti' a pak panebože já mám syna i dceru, to snad není možný, já mám fakt i dceru! :h: A to si nedělám srandu, to mi v hlavě valí každý den. Jako asi proto, že moje nej kámoška chtěla poprvé i podruhé holku a má dva kluky a ví, že další pokus už nebude, a já taky měla prvního syna, to mi bylo zcela jedno co to bude, protože je to první miminko a hlavně že bude zdravé, ale pak jsem manželovi pořád valila: tak a teď ještě tu holčičku a on že jedině druhého kluka( ve srandě) a já si ji tak přála, i když kluk by mi vůbec nevadil, ale tak jsem i vnitřně tušila, že je to ta moje holčička a ono se to stalo realitou, že tomu furt nemůžu uvěřit. A myslím si, že ovlivnit to nejde ničím, spíš to bývá náhoda, když někdo tvrdí, že mu to vychází. Daleko zajímavější je, že někdo a´t dělá deset dětí tak má pořád holky a někdo naopak dělá jenom kluky. To je podle mě zajímavé. A taky se stává, že když někdo urputně trvá na jednom pohlaví, tak mu( jak už to bývá zákon schválnosti) vyjde to druhé. Jako mojí známé teďka, strašně hrozně chtěla holčičku, kluka ani za nic a bude ho mít. Ale ona bude mít ještě další pokusy. A populačně si to příroda stejně zařídí jak potřebuje, to se ti určitě jen zdá, že se rodí samé holky, někde jinde se zas rodí víc kluků a stejně je to nakonec tak 50 na 50. U nás ve vesnici jsou teď miminka na dolním konci samé holky na horním samí kluci, jen Hermínka to te´d narušila. Tak to je zas článek , mějte se opatrujte se :a:
Ahoj Jitul, po dlouhé době pořádná diskuze :one: Víš já si myslím, že je to docela přirozené, když si žena přeje dceru a muž syna, můžu to rozebrat skrz moju tchýni, která měla tři syny. Vztahy k nim má báječné, ale není to jako třeba já s mojí mamkou. Když mám problém nebo je mi smutno, jdu se vykecat k mamce. Ale kluk když má problém jde do hospody nebo za kámošama. Neříkám, že vždycky a všude, jsou vyjímky a opaky, ale asi to máme tak pudově, že muž chce pokračovatele rodu a někoho kdo mu bude pomáhat přibíjet hřebíky a žena si podvědomě přeje dceru, protože si asi myslí a mnohdy to bývá, že dcera má k matce blíž než snacha. Já mám třeba tchýňku výbornou, vždy jí vyjdu vstříc a ona mě, pěkně vždycky poklábosíme, ale pečená vařená jsem u svojí mamky. To můj manžel mamince volá málo, většinou když něco potřebuje, jako mají skvělý vztah, ale nesvěřuje se jí atd. Ovšem jsou i zcela opačné případy, kolegyně má jedinou dceru, která odešla z domu a na mámu se úplně vyprdla, že by jí dala aspoň vědět jestli žije.
Tak teď z jiné stránky. Osobně si každý den říkám( když na to mám čas :///: ) panebože já mám dvě 'děti', panebože já mám dvě zdravé!!!!!'děti' a pak panebože já mám syna i dceru, to snad není možný, já mám fakt i dceru! :h: A to si nedělám srandu, to mi v hlavě valí každý den. Jako asi proto, že moje nej kámoška chtěla poprvé i podruhé holku a má dva kluky a ví, že další pokus už nebude, a já taky měla prvního syna, to mi bylo zcela jedno co to bude, protože je to první miminko a hlavně že bude zdravé, ale pak jsem manželovi pořád valila: tak a teď ještě tu holčičku a on že jedině druhého kluka( ve srandě) a já si ji tak přála, i když kluk by mi vůbec nevadil, ale tak jsem i vnitřně tušila, že je to ta moje holčička a ono se to stalo realitou, že tomu furt nemůžu uvěřit.
A myslím si, že ovlivnit to nejde ničím, spíš to bývá náhoda, když někdo tvrdí, že mu to vychází. Daleko zajímavější je, že někdo a´t dělá deset dětí tak má pořád holky a někdo naopak dělá jenom kluky. To je podle mě zajímavé. A taky se stává, že když někdo urputně trvá na jednom pohlaví, tak mu( jak už to bývá zákon schválnosti) vyjde to druhé. Jako mojí známé teďka, strašně hrozně chtěla holčičku, kluka ani za nic a bude ho mít. Ale ona bude mít ještě další pokusy.
A populačně si to příroda stejně zařídí jak potřebuje, to se ti určitě jen zdá, že se rodí samé holky, někde jinde se zas rodí víc kluků a stejně je to nakonec tak 50 na 50.
U nás ve vesnici jsou teď miminka na dolním konci samé holky na horním samí kluci, jen Hermínka to te´d narušila.
Tak to je zas článek , mějte se opatrujte se :a: