synek má 4 a půl roku, dcerka 2 a čtvrt. Co se týče nočníku a plínek, tak synka jsem začala učit od roka, první měsíc měl nočník jen na hraní, pak jsem ho začala systematicky posazovat na čůrání po ranním a odpoledním probuzení. Kolem roku a půl se sám od sebe naučil chodit na nočník na velkou, sice si neříkal, ale měl nočník v obýváku na očích, tak když potřeboval, tak si došel. Čůrání ale absolutně neřešil a čím víc jsem já usilovala o to, aby chodil čůrat na nočník, tím méně se jemu chtělo. Nakonec jsem to přestala řešit, řekla jsem si, že nemá smysl odplínkovat ho měsíc dva před narozením sourozence, že se pak třeba zase začne počůrávat, a budu to řešit znovu, tak jsem to nechala být. A ejhle, najednou to šlo. Jednoho dne si řekl, že chce jít na prochajdu místo v plínce v trenkách a nepočůral se. O měsíc později si řekl, že chce po obědě spát bez plínky (měla jsem vypozorováno, že přes poledne nečůrá během spánku ale až chvíli po probuzení, tak jsem byla v pozoru a hned jak se probudil, musela jsem ho vytáhnout na nočník), no a tak o čtvrt roku později si sám řekl, že nechce plínku ani na noc. Odhaduju to, že úplně bez plínky byl ve dvou a půl letech. Po téhle zkušenosti jsem dcerku absolutně nenutila, nočník jsem vytáhla a nechala jsem to na ní. Dva jí byly v červnu a teď jsme ve fázi plínka na noc, na dlouhou cestu autem a pokud chce, tak i na denní spaní. Sem tam se počůrá, ale jinak je celkem šikovná. Počítám, že na jaře/v létě, bude bez plínky úplně. Co se týče jídla, je jasný, že jí to padá všude kolem, když sama nejí, potřebuje cvik, aby nedělala bordel. U nás je to tak, že dcerka se obstojně nají sama, zatímco synek sice umí sám, ale jakmile jsem po ruce, škemrá, aby mamka pomohla.
synek má 4 a půl roku, dcerka 2 a čtvrt. Co se týče nočníku a plínek, tak synka jsem začala učit od roka, první měsíc měl nočník jen na hraní, pak jsem ho začala systematicky posazovat na čůrání po ranním a odpoledním probuzení. Kolem roku a půl se sám od sebe naučil chodit na nočník na velkou, sice si neříkal, ale měl nočník v obýváku na očích, tak když potřeboval, tak si došel. Čůrání ale absolutně neřešil a čím víc jsem já usilovala o to, aby chodil čůrat na nočník, tím méně se jemu chtělo. Nakonec jsem to přestala řešit, řekla jsem si, že nemá smysl odplínkovat ho měsíc dva před narozením sourozence, že se pak třeba zase začne počůrávat, a budu to řešit znovu, tak jsem to nechala být. A ejhle, najednou to šlo. Jednoho dne si řekl, že chce jít na prochajdu místo v plínce v trenkách a nepočůral se. O měsíc později si řekl, že chce po obědě spát bez plínky (měla jsem vypozorováno, že přes poledne nečůrá během spánku ale až chvíli po probuzení, tak jsem byla v pozoru a hned jak se probudil, musela jsem ho vytáhnout na nočník), no a tak o čtvrt roku později si sám řekl, že nechce plínku ani na noc. Odhaduju to, že úplně bez plínky byl ve dvou a půl letech. Po téhle zkušenosti jsem dcerku absolutně nenutila, nočník jsem vytáhla a nechala jsem to na ní. Dva jí byly v červnu a teď jsme ve fázi plínka na noc, na dlouhou cestu autem a pokud chce, tak i na denní spaní. Sem tam se počůrá, ale jinak je celkem šikovná. Počítám, že na jaře/v létě, bude bez plínky úplně.
Co se týče jídla, je jasný, že jí to padá všude kolem, když sama nejí, potřebuje cvik, aby nedělala bordel. U nás je to tak, že dcerka se obstojně nají sama, zatímco synek sice umí sám, ale jakmile jsem po ruce, škemrá, aby mamka pomohla.