synek má 4 a půl roku a tohle chování taky znám. Mladší dcerka má 2 a čtvrt. Neřekla bych, že to až tak úplně souvisí s příchodem sourozence, i když i to asi může mít vliv. Děti, i když říkají, že se těší, jsou na to citlivé, je to pro ně velká změna a nedovedou si úplně do detailů představit, jaké to bude, až se sourozenec narodí.
Na synka někdy docela zabere, když své požadavky formuluju ne jako zákaz "tohle nesmíš" ale jako "tohle můžeš". Třeba místo nehrabej se tady v písku rukama mu řeknu tady máš lopatičku a postavíme spolu kopec. A pokud není schopná zopakovat, o co jí žádáš, patrně jí to vysvětluješ příliš mnoha slovy. Zkus být stručná a výstižná.
Ve školce je (až na výjimky) taky chválen. Kolikrát se ho doma ptám, jestli to, co zkouší na mě, dělá taky ve školce, a suverénně mi odpoví, že ve školce to nedělá. Jen prostě testuje maminku }:)
synek má 4 a půl roku a tohle chování taky znám. Mladší dcerka má 2 a čtvrt. Neřekla bych, že to až tak úplně souvisí s příchodem sourozence, i když i to asi může mít vliv. Děti, i když říkají, že se těší, jsou na to citlivé, je to pro ně velká změna a nedovedou si úplně do detailů představit, jaké to bude, až se sourozenec narodí.
Na synka někdy docela zabere, když své požadavky formuluju ne jako zákaz "tohle nesmíš" ale jako "tohle můžeš". Třeba místo nehrabej se tady v písku rukama mu řeknu tady máš lopatičku a postavíme spolu kopec. A pokud není schopná zopakovat, o co jí žádáš, patrně jí to vysvětluješ příliš mnoha slovy. Zkus být stručná a výstižná.
Ve školce je (až na výjimky) taky chválen. Kolikrát se ho doma ptám, jestli to, co zkouší na mě, dělá taky ve školce, a suverénně mi odpoví, že ve školce to nedělá. Jen prostě testuje maminku }:)