jo, život je nevyzpytatelnej, a do domácího "štěstí" druhých lidí nevidíme. Je normální, že každej chce bejt šťastnej a pokud není, tak to hledá. U té jedné známé, ta byla vždy pěkná potvora v jiných ohledech, takže když práskla do bot, člověk má pocit, že je to prostě mrcha. Ale když pak vidí, jak ona brečí, že už nemůže, že přesto jak je chlap ok, tak jde vidět, jak vedle něho je hluboce nešťastná, tak nezbývá než přát štěstí v její nové volbě, a co se dětí týká, to fakt vůbec nevím, má dvě. Asi hodně záleží na domluvě po rozvodu. Chlap opravdu hodnej, ale nějakým způsobem jí vedle něj toho mooooc chybělo, prostě je těžko hledat viníky a oběti. Jsou jen oběti - a to děti. A to i kdyby máma zůstala s tátou, protože takový dusno, to taky není dobrý.
In reply to No jasně, mě to překvapilo z by maccina
jo, život je nevyzpytatelnej, a do domácího "štěstí" druhých lidí nevidíme. Je normální, že každej chce bejt šťastnej a pokud není, tak to hledá. U té jedné známé, ta byla vždy pěkná potvora v jiných ohledech, takže když práskla do bot, člověk má pocit, že je to prostě mrcha. Ale když pak vidí, jak ona brečí, že už nemůže, že přesto jak je chlap ok, tak jde vidět, jak vedle něho je hluboce nešťastná, tak nezbývá než přát štěstí v její nové volbě, a co se dětí týká, to fakt vůbec nevím, má dvě. Asi hodně záleží na domluvě po rozvodu. Chlap opravdu hodnej, ale nějakým způsobem jí vedle něj toho mooooc chybělo, prostě je těžko hledat viníky a oběti. Jsou jen oběti - a to děti. A to i kdyby máma zůstala s tátou, protože takový dusno, to taky není dobrý.