u staršího synka jsem bez problémů kombinovala domácí šátkování s venkovním kočárkováním. Večerní uspávání v šátku si nemůžu vynachválit, v postýlce od 3 měsíců usínat odmítal, v kočárku se nechal uspat ve dne bez problémů ale za tmy chtěl být u maminky. Šátkovala jsem s ním zhruba od 2 měsíců (do půl roku skoro denně) do roka a čtvrt (po prvních narozeninách jsme šátkovali tak jeden dva dny v týdnu, cca hodinku dvě), chodil od 10 měsíců a do šátku chtěl, jen když byl unavený nebo chtěl mít výhled, jinak vyžadoval chodit po svých. Mladší dcerka naopak o šátkování vůbec nestála (za což jsem jí vděčná, jelikož mi v těhotenství rozhasila bederní plotýnky).
u staršího synka jsem bez problémů kombinovala domácí šátkování s venkovním kočárkováním. Večerní uspávání v šátku si nemůžu vynachválit, v postýlce od 3 měsíců usínat odmítal, v kočárku se nechal uspat ve dne bez problémů ale za tmy chtěl být u maminky. Šátkovala jsem s ním zhruba od 2 měsíců (do půl roku skoro denně) do roka a čtvrt (po prvních narozeninách jsme šátkovali tak jeden dva dny v týdnu, cca hodinku dvě), chodil od 10 měsíců a do šátku chtěl, jen když byl unavený nebo chtěl mít výhled, jinak vyžadoval chodit po svých. Mladší dcerka naopak o šátkování vůbec nestála (za což jsem jí vděčná, jelikož mi v těhotenství rozhasila bederní plotýnky).