já si nedovedu představit, že bych v tomhle neměla podporu manžela. Mám tříleté a roční dítě, do práce chodím na částečný úvazek, starší měl 7 měsíců, když jsem se po mateřské vracela, mladší měla 5 měsíců, ale prcka mi vždycky hlídala moje mamka. Starší synek nastoupil do školky ve dvou a půl letech a až na ty časté nemoci se školkou nemá problém, přijde mi v kolektivu spokojený. Ale zase je to o tom, že jsem část týdne doma, takže s dětmi trávím dost času. Až teď v pondělí, takže skoro ve třech a půl letech, kluk nastupuje do školky na celý týden a s dcerkou budu dál napůl doma napůl v práci ještě minimálně jeden školní rok. Představa, že bych chodila na plný úvazek do práce a tím pádem bych děti skoro neviděla, mi úplně nevyhovuje. I když jsou kolikrát "na zabití", malí jsou jen jednou a trvá to tak strašně krátce ... Já bych v první řadě zkusila zjistit, jaké budou možnosti za těch 9-12 měsíců, pak bych s manželem pořešila, proč je proti mému návratu do práce a pak bych si to zkusila srovnat v sobě, jestli mě to pracovní zapřažení "na úkor dětí" činí šťastnou. V teoretické rovině nemám jednoznačnou odpověď, když jsem měla jen jedno dítě, hrozně jsem se do práce těšila, teď co mám dvě, si i dovedu představit, že bych byla tři roky doma. Ale nemůžu, kdybych odešla na rodičák, neměla bych se v práci kam vrátit, tak jsme se s šéfem dohodli na kompromisu, já budu trochu pracovat a oni mi nezruší místo v rámci reorganizace nařízené šéfovým šéfem
já si nedovedu představit, že bych v tomhle neměla podporu manžela. Mám tříleté a roční dítě, do práce chodím na částečný úvazek, starší měl 7 měsíců, když jsem se po mateřské vracela, mladší měla 5 měsíců, ale prcka mi vždycky hlídala moje mamka. Starší synek nastoupil do školky ve dvou a půl letech a až na ty časté nemoci se školkou nemá problém, přijde mi v kolektivu spokojený. Ale zase je to o tom, že jsem část týdne doma, takže s dětmi trávím dost času. Až teď v pondělí, takže skoro ve třech a půl letech, kluk nastupuje do školky na celý týden a s dcerkou budu dál napůl doma napůl v práci ještě minimálně jeden školní rok. Představa, že bych chodila na plný úvazek do práce a tím pádem bych děti skoro neviděla, mi úplně nevyhovuje. I když jsou kolikrát "na zabití", malí jsou jen jednou a trvá to tak strašně krátce ...
Já bych v první řadě zkusila zjistit, jaké budou možnosti za těch 9-12 měsíců, pak bych s manželem pořešila, proč je proti mému návratu do práce a pak bych si to zkusila srovnat v sobě, jestli mě to pracovní zapřažení "na úkor dětí" činí šťastnou. V teoretické rovině nemám jednoznačnou odpověď, když jsem měla jen jedno dítě, hrozně jsem se do práce těšila, teď co mám dvě, si i dovedu představit, že bych byla tři roky doma. Ale nemůžu, kdybych odešla na rodičák, neměla bych se v práci kam vrátit, tak jsme se s šéfem dohodli na kompromisu, já budu trochu pracovat a oni mi nezruší místo v rámci reorganizace nařízené šéfovým šéfem