Přidat komentář

počůrávání u tříletého dítěte, kterému se do života blíží mladší sourozenec je naprosto normální, teda aspoň podle toho, co píšou ve všech knížkách, časopisových i internetových článcích o výchově dětí, které jsem kdy četla. Naprosto chápu, že tebou lomcuje vztek, pocit neschopnosti, možná i beznaděj a hlavně spousta těhotenských hormonů...
Já mám děti dva roky a dva měsíce od sebe a dlouho to vypadalo, že budu mít dvě plínkové děti zároveň. Nakonec jsme plínky na den odbourali dva týdny před druhým porodem a plínky na noc o tři měsíce později. Nejvíc ze všeho nám pomohlo, když jsem to já přestala řešit. Dokud jsem synkovo čůrání hlídala a tlačila na to, aby byl bez plínek, měl průměrně tři "nehody" denně, přestože chodil čůrat tak třikrát častěji, než sám chtěl. Když jsem se přiměla nechat to na něm, měli jsme tak tři fakt perné dny a od té doby dobrý. Nějaká ta nehoda se přihodí dodnes ale jsou to fakt výjimky, jednu moc pěknou měl zrovna minulý týden - stál v obýváku, zavolal na taťku "čůrám", stáhnul si mokrý kaťata ke kolenům a čůral dál na koberec, vůbec ho nenapadlo běžet na záchod.
Na tvém místě bych trvala na tom, aby nás pediatr poslal na vyšetření, zda nemá nějaký zdravotní problém. Pokud se nic nenajde, tak to nejspíš fakt bude záležitost psychiky. V tom případě bych se s malou dohodla, že vrátíme plínky, a tatínkovi bych řekla, že je levnější koupit jeden dva balíky plínek, než denně prát povlečení. Když malou místo výčitek zahnete pochopením, tak brzo zjistí, že ji máš pořád stejně ráda, i když máš ještě další dítě. Brzo se naučí, že být ta starší a šikovnější má i své výhody.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky