Manžel byl taky vždy proti, proč prý krmit pojišťováky. Já o tom zas tolik nevěděla, ale je fakt, že jsem kdysi úrazovku měla a tak blbou, že jsem jen vyhazovala peníze. Jenže...pak jsem krátký čas dělala u pojišťovací společnosti, klasika, takový ty práce typu udělej si ŽL a jedeme, zlanař známé. Vůbec mi to nešlo, ale v týhle fázi jsem si aspoň mohla pohrát s různýma kalkulačkama a produktama, a umluvit i manžela ať je mým klientem. Vždyť člověk má pojištěno auto, dům, pomalu i psa a věci, a že by zdraví lidí bylo míň? Tu práci dávno nedělám a nikomu skoro nevěřím, a jsem hrozně ráda, že jsem si tenkrát mohla nastavit aspoň to úrazové pro nás. Jsme pojištění všichni celkem za asi 700,- a jen na opravdu důležité věci. Typu: pobyt v nemocnici z úrazu i nemoci, smrt úrazu i nemoci, a trvalý těžký následky. Malej je za pár kaček připojištěn u mě, opět nemocnice a následky, a za mnohem vyšší plnění než dospělej. Třeba ty sumy za smrt muže nejsou vůbec milionové, ale ono i čtvrt milionu pomůže v tak strašný situaci. Naopak malej má víc peněz za úraz, děti jsou děti. A nemocnice je taky důležitá, máme 500 na den, stofku rovnou necháte v nemocnici, zbytek se určo hodí. Malej má ještě víc, protože počítám, že sám by tam nebyl. Já třeba nemám zaměstnání na neurčito, tak jsem si nedala denní plnění při neschopnosti, manžel ju sice má, ale jen maličko, bylo to drahé, a přijde mi to zbytečný. Kdo má práci na neurčito, tak má i nemocenský pojištění. Já bych to sice brala, ale zas proč to platit, když nemám práci jistou, že. No, myslím, že mi to proplatí i porod a komplikace v souvislosti s těhu a hospitalizaci, uvidím. Bylo by to jejich první plnění vůči mě, tak jsem na to zvědavá, protože jsem ležela týden v nemocnici teď.
Manžel byl taky vždy proti, proč prý krmit pojišťováky. Já o tom zas tolik nevěděla, ale je fakt, že jsem kdysi úrazovku měla a tak blbou, že jsem jen vyhazovala peníze. Jenže...pak jsem krátký čas dělala u pojišťovací společnosti, klasika, takový ty práce typu udělej si ŽL a jedeme, zlanař známé. Vůbec mi to nešlo, ale v týhle fázi jsem si aspoň mohla pohrát s různýma kalkulačkama a produktama, a umluvit i manžela ať je mým klientem. Vždyť člověk má pojištěno auto, dům, pomalu i psa a věci, a že by zdraví lidí bylo míň? Tu práci dávno nedělám a nikomu skoro nevěřím, a jsem hrozně ráda, že jsem si tenkrát mohla nastavit aspoň to úrazové pro nás. Jsme pojištění všichni celkem za asi 700,- a jen na opravdu důležité věci. Typu: pobyt v nemocnici z úrazu i nemoci, smrt úrazu i nemoci, a trvalý těžký následky. Malej je za pár kaček připojištěn u mě, opět nemocnice a následky, a za mnohem vyšší plnění než dospělej. Třeba ty sumy za smrt muže nejsou vůbec milionové, ale ono i čtvrt milionu pomůže v tak strašný situaci. Naopak malej má víc peněz za úraz, děti jsou děti. A nemocnice je taky důležitá, máme 500 na den, stofku rovnou necháte v nemocnici, zbytek se určo hodí. Malej má ještě víc, protože počítám, že sám by tam nebyl. Já třeba nemám zaměstnání na neurčito, tak jsem si nedala denní plnění při neschopnosti, manžel ju sice má, ale jen maličko, bylo to drahé, a přijde mi to zbytečný. Kdo má práci na neurčito, tak má i nemocenský pojištění. Já bych to sice brala, ale zas proč to platit, když nemám práci jistou, že. No, myslím, že mi to proplatí i porod a komplikace v souvislosti s těhu a hospitalizaci, uvidím. Bylo by to jejich první plnění vůči mě, tak jsem na to zvědavá, protože jsem ležela týden v nemocnici teď.