Nepříjemný je ten vpich, kterým ti umrtví víceméně celé tělo až ke krku... mě brněly i bradavky :s: Pak je další nepříjemnost, jak z tebe miminko vyndavají, necítíš fyzicky nic, ale víš, že se něco děje a taky s tebou trochu "cukají" aby mimčo vyndali a neporušili dělohu mimo řez. Psychicky to záleží na každé jak co snáší. Pro mě to zátěž nebyla, těšila jsem se, že uvidím malého, to bylo víc než přemýšlet o tom, jak se cítím. Pak ještě trochu tahá šití, zase to nebolí jen cítíš ten tah. A pak je zajímavý, jak tě utírají od plodovky a zvednou ti nohy, mě najednou nad hlavou přistála má kolena :s: To bylo dost vtipný :s: :s: :s: Takže já porod ve spinálu beru jako spíše pozitivní záležitost, vidíš mimčo hned, po 24 hodinách na pooperačním pokoji tě přeloží hned na šestinedělí, jsi dříve s miminkem, dříve vstaneš, dřív máš prcka na roomingu :-)
Nepříjemný je ten vpich, kterým ti umrtví víceméně celé tělo až ke krku... mě brněly i bradavky :s:
Pak je další nepříjemnost, jak z tebe miminko vyndavají, necítíš fyzicky nic, ale víš, že se něco děje a taky s tebou trochu "cukají" aby mimčo vyndali a neporušili dělohu mimo řez.
Psychicky to záleží na každé jak co snáší. Pro mě to zátěž nebyla, těšila jsem se, že uvidím malého, to bylo víc než přemýšlet o tom, jak se cítím.
Pak ještě trochu tahá šití, zase to nebolí jen cítíš ten tah. A pak je zajímavý, jak tě utírají od plodovky a zvednou ti nohy, mě najednou nad hlavou přistála má kolena :s: To bylo dost vtipný :s: :s: :s:
Takže já porod ve spinálu beru jako spíše pozitivní záležitost, vidíš mimčo hned, po 24 hodinách na pooperačním pokoji tě přeloží hned na šestinedělí, jsi dříve s miminkem, dříve vstaneš, dřív máš prcka na roomingu :-)