Přidat komentář

Rozumím naprosto všemu o čem píšeš, porody jsem tedy měla přirozené, ale po prvním jsem se moc přirozeně necítila. Druhý byl tedy fantastický po všech stránkách. S ostatním jsem si zažila při obou dětech úplně to samé. Kojení pro mě bohužel nebyla samozřejmost, tak to asi příroda u mě zařídila. Jen pro ilustraci napíši, že druhorozenému jsem od druhého týdne odsávala po kojení a dokrmovala stříkačkou a sondou (jako suplementor) do jeho věku 6 měsíců (prvorozenýmu bylo 2,5 roku, když se druhý narodil) a nadále kojíme a už mu je rok a čtvrt. Nikdy jsem ale nekojila plně a je mi jasné, že záleží i na spolupráci miminka, protože prvorozený by toto absolutně neakceptoval.
Takže nemysli na selhání a vinu a prostě dělej, jak Ti intuice a cit velí. Čím více rozumu tam budeš plést, tím hůř pro Tebe. A i kdyby to prostě nešlo nebo jsi už nemohla, tak se netrýzni, fakt to nemá cenu. Já jsem prostě měla chuť se zabejčit a Radovan (synek) asi taky, tak jsme to dali.
Kdybys chtěla poradit nějak konkrétně, tak dej vědět, ale já myslím, že děláš věci správně a spíš u Tebe jde o psychickou pohodu.