v předchozím těhotenství se mnou byl manžel na ultrazvuku ve 32.tt, v tomto těhotenství na ultrazvuku ve 20.tt. Na jiných vyšetřeních se mnou v ordinaci nebyl, i když mě na spoustu z nich vezl autem, zůstával v čekárně nebo coural po venku se synkem.
Kdyby bylo na něm, nešel by asi na žádné, nějak nemá potřebu zhlížet se v šedivých jemu nic neříkajících šmouhách. Bohatě mu stačí, když mu cestou od doktora zavolám, že je všechno v pořádku, a sem tam mi večer pohladí vlnící se pupík. A ani já nemám nijak zvlášť potřebu tahat ho po doktorech, je vždycky strašně nabručenej, když jsem objednaná na nějaký čas a stejně ještě další hodinu tvrdnu v čekárně. Raději by si v práci vyřídil, co potřebuje, aby mohl jít včas domů, protože sice má nějakou danou pracovní dobu, ale když nemá hotovo, tak domů nemůže. A i já mnohem líp ty čekárny snáším, když si můžu v klidu číst nějaký časopis nebo drbat s ostatními těhulkami než mu pořád vysvětlovat, že fakt nevím, kdy budeme na řadě :///:
v předchozím těhotenství se mnou byl manžel na ultrazvuku ve 32.tt, v tomto těhotenství na ultrazvuku ve 20.tt. Na jiných vyšetřeních se mnou v ordinaci nebyl, i když mě na spoustu z nich vezl autem, zůstával v čekárně nebo coural po venku se synkem.
Kdyby bylo na něm, nešel by asi na žádné, nějak nemá potřebu zhlížet se v šedivých jemu nic neříkajících šmouhách. Bohatě mu stačí, když mu cestou od doktora zavolám, že je všechno v pořádku, a sem tam mi večer pohladí vlnící se pupík. A ani já nemám nijak zvlášť potřebu tahat ho po doktorech, je vždycky strašně nabručenej, když jsem objednaná na nějaký čas a stejně ještě další hodinu tvrdnu v čekárně. Raději by si v práci vyřídil, co potřebuje, aby mohl jít včas domů, protože sice má nějakou danou pracovní dobu, ale když nemá hotovo, tak domů nemůže. A i já mnohem líp ty čekárny snáším, když si můžu v klidu číst nějaký časopis nebo drbat s ostatními těhulkami než mu pořád vysvětlovat, že fakt nevím, kdy budeme na řadě :///: