pár tvých příspěvků jsem poslední dobou četla a všechny jsou dost zmatený, nepřehledný... Přijde mi, že sama jsi dost vynervená, nespokojená a pořád na něčem vidíš jen samý negativa, na syna neřekneš nic hezkýho (teda kromě toho, že pěkně mluví, jinak jen pořád jak zlobí, neposlouchá, vzteká se....) a to všechno z tebe jde na tvoje děti. Psala jsi, že děti jezdí k prarodičům, ale že je tam jen vysadíte a odjíždíte, že na výlety s nima jezdí babi, sestra..... a co s nima děláš ty? Jako rodina nefungujete, řekla bych, vůbec, protože jestli je tvůj přítel opravdu takový, jak ho popisuješ, tak je to chlap na dvě věci ;) - proto nechápu, proč si den nezařídíš podle svýho, aby jsi byla spokojená ty a děti a né čekat na "páníčka" až se vrátí domů, sjede tě, že je doma binčík po dětech, jen remcá a k ničemu stejně ruku nepřiloží. V minulým příspěvku jsi psala, že když malá spí, malej leží na gauči a kouká na telku :? - proč si s ním v tý době nepohraješ, něco nezajraješ, nemalujete spolu....prostě proč se nevěnuješ jen jemu, když na to ta chvilka je? A neříkej, že každý den musíš píglovat byt! To, že se nedostanete ven kvůli psovi, to je věc, kterou nepochopím a já bych jí nedopustila! A když ti všichni řeknou, že děti nejsou unavený, vylítaný, z bytu jsou akroát znuděný, tak vytasíš strašně moc důvodů, proč to tak musí být a proč to jinak nejde a hotovo! :00: Takže vám by pomohla jediná věc a to je změnit váš řád a denní program ;) , ale teď jde o to, jestli to chceš a nebo ne :? Já mam tři děti ve věku rok, tři a pět a chodíme ven každej den, to už opravdu musí být venku ošklivo a nebo dětičky nemocný, abysme nešli, ale nedovedu si představit, že tolikrát, kolikrát my ven nejdeme, tolikrát vy jdete 8) A zvládneme to pokaždý, v zimě, když jsem je musela navlíkat do několika vrstev, venku v sněhu tlačit kočár a za sebou tahnout kluky na bobech a na saních.... - opravdu se dá zvládnout všechno, jen je potřeba to promyslet, připravit se na to (psychicky :s: ) a pak už jen oblíknout a jít ;) a řádně si to užít a ne protrpět :one: Psala jsi, že je horor jít s klukem do obchodu nakoupit - sakra, kde je nějaká pevná ruka, to si opravdu neporadíš se čtyřletým dítětem? Těmhle věcem ho musíš naučit ty, ale tím, že ho budeš od běžných situací držet dál, třeba jako že s ním nejdeš na hřiště, protože by bral dětem hračky a utíkal by....tím mu akorát ubližuješ a nemůžeš se pak divit, že se chová jak se chová, když nikde nevidí, co je správný a co ne! Tvoje volání o pomoc je dost zmatený, protože v okamžiku, kdy ti někdo poradí, jak to zkusit, aby to bylo lepší, cítíš se dotčená a posíláš všechny si vaší situaci zkusit. Takže nevím, jestli opravdu o nějakou radu stojíš, nebo jestli chceš jen uchlácholit, jaký je to vážně šílený a jak to máš, holka, složitý. Ale kdyby jsi jen trochu chtěla, těch rad už tu bylo až až, takže už jste mohli zkust několik "variant" , jak ten den prožít.
pár tvých příspěvků jsem poslední dobou četla a všechny jsou dost zmatený, nepřehledný... Přijde mi, že sama jsi dost vynervená, nespokojená a pořád na něčem vidíš jen samý negativa, na syna neřekneš nic hezkýho (teda kromě toho, že pěkně mluví, jinak jen pořád jak zlobí, neposlouchá, vzteká se....) a to všechno z tebe jde na tvoje děti. Psala jsi, že děti jezdí k prarodičům, ale že je tam jen vysadíte a odjíždíte, že na výlety s nima jezdí babi, sestra..... a co s nima děláš ty? Jako rodina nefungujete, řekla bych, vůbec, protože jestli je tvůj přítel opravdu takový, jak ho popisuješ, tak je to chlap na dvě věci ;) - proto nechápu, proč si den nezařídíš podle svýho, aby jsi byla spokojená ty a děti a né čekat na "páníčka" až se vrátí domů, sjede tě, že je doma binčík po dětech, jen remcá a k ničemu stejně ruku nepřiloží.
V minulým příspěvku jsi psala, že když malá spí, malej leží na gauči a kouká na telku :? - proč si s ním v tý době nepohraješ, něco nezajraješ, nemalujete spolu....prostě proč se nevěnuješ jen jemu, když na to ta chvilka je? A neříkej, že každý den musíš píglovat byt!
To, že se nedostanete ven kvůli psovi, to je věc, kterou nepochopím a já bych jí nedopustila! A když ti všichni řeknou, že děti nejsou unavený, vylítaný, z bytu jsou akroát znuděný, tak vytasíš strašně moc důvodů, proč to tak musí být a proč to jinak nejde a hotovo! :00:
Takže vám by pomohla jediná věc a to je změnit váš řád a denní program ;) , ale teď jde o to, jestli to chceš a nebo ne :?
Já mam tři děti ve věku rok, tři a pět a chodíme ven každej den, to už opravdu musí být venku ošklivo a nebo dětičky nemocný, abysme nešli, ale nedovedu si představit, že tolikrát, kolikrát my ven nejdeme, tolikrát vy jdete 8) A zvládneme to pokaždý, v zimě, když jsem je musela navlíkat do několika vrstev, venku v sněhu tlačit kočár a za sebou tahnout kluky na bobech a na saních.... - opravdu se dá zvládnout všechno, jen je potřeba to promyslet, připravit se na to (psychicky :s: ) a pak už jen oblíknout a jít ;) a řádně si to užít a ne protrpět :one:
Psala jsi, že je horor jít s klukem do obchodu nakoupit - sakra, kde je nějaká pevná ruka, to si opravdu neporadíš se čtyřletým dítětem? Těmhle věcem ho musíš naučit ty, ale tím, že ho budeš od běžných situací držet dál, třeba jako že s ním nejdeš na hřiště, protože by bral dětem hračky a utíkal by....tím mu akorát ubližuješ a nemůžeš se pak divit, že se chová jak se chová, když nikde nevidí, co je správný a co ne!
Tvoje volání o pomoc je dost zmatený, protože v okamžiku, kdy ti někdo poradí, jak to zkusit, aby to bylo lepší, cítíš se dotčená a posíláš všechny si vaší situaci zkusit. Takže nevím, jestli opravdu o nějakou radu stojíš, nebo jestli chceš jen uchlácholit, jaký je to vážně šílený a jak to máš, holka, složitý.
Ale kdyby jsi jen trochu chtěla, těch rad už tu bylo až až, takže už jste mohli zkust několik "variant" , jak ten den prožít.