Povídání o včerejší akci Brno- gynekologická prohlídka. Vstávačka pěkně v pět ráno, plná elánu jsem se vyčůrala do mísy, nikoliv do zkumavky a pak se následně prolívala další hodinu kávou a vodou, abych do té zkumavky nějakou tu moč dostala. Venku tma, pršelo a přede mnou má oblíbená tříkilometrová cesta polem, stráněmi a lesem do vedlejší vesnice na autobus. Což o to, jen kdyby se ten odpornej deštník co minutu neobracel na ruby. Takže jsem celou cestu nadávala. A to se mě ještě pokusil skolit infarkt, když se na mně ze tmy vynořili po krajnici desítky světýlek. To si tady jeden farmář vypustil ještě před svítáním na pastvu stádo krav a býčků.. Cesta busem ušla, až na to, že po hodinové cestě mi močový měchýř doslova vřískal zoufalstvím. Za použití veřejného wc pět korun, čtu si a zjišťuju, že mám v peněžence jen tisícovku. :-D Takže cesta z nádraží do gynekologické ordinace probíhala opravdu zvesela- vypadalo to totiž, jako kdyby se o mne pokoušel porod a znervózňovala jsem díky tomu kolemjdoucí na maximum. Prohlídka proběhla na jedničku. Beze změny, všechno vpořádku. Jestli tohle uslyším i příště (4.10., jdu i na ozvy), tak už skutečně nabydu dojmu, že rodit budu nejdřív příští rok v dubnu.
Povídání o včerejší akci Brno- gynekologická prohlídka. Vstávačka pěkně v pět ráno, plná elánu jsem se vyčůrala do mísy, nikoliv do zkumavky a pak se následně prolívala další hodinu kávou a vodou, abych do té zkumavky nějakou tu moč dostala. Venku tma, pršelo a přede mnou má oblíbená tříkilometrová cesta polem, stráněmi a lesem do vedlejší vesnice na autobus. Což o to, jen kdyby se ten odpornej deštník co minutu neobracel na ruby. Takže jsem celou cestu nadávala. A to se mě ještě pokusil skolit infarkt, když se na mně ze tmy vynořili po krajnici desítky světýlek. To si tady jeden farmář vypustil ještě před svítáním na pastvu stádo krav a býčků.. Cesta busem ušla, až na to, že po hodinové cestě mi močový měchýř doslova vřískal zoufalstvím. Za použití veřejného wc pět korun, čtu si a zjišťuju, že mám v peněžence jen tisícovku. :-D Takže cesta z nádraží do gynekologické ordinace probíhala opravdu zvesela- vypadalo to totiž, jako kdyby se o mne pokoušel porod a znervózňovala jsem díky tomu kolemjdoucí na maximum. Prohlídka proběhla na jedničku. Beze změny, všechno vpořádku. Jestli tohle uslyším i příště (4.10., jdu i na ozvy), tak už skutečně nabydu dojmu, že rodit budu nejdřív příští rok v dubnu.