sice už máš po, ale pro ty, kteří mají pocit, že je vždycky předvybráno, moje zkušenost je dost opačná. Taky dělám ve státní správě, přímo se podílím na výběru téměř všech nových zaměstnanců a pokud je to na mé oddělení, mívám dokonce rozhodující slovo. Když odečtu místa, na která máme specifické požadavky na zdravotní, fyzickou a psychologickou způsobilost, tak na ty běžný "úřednický místa" se vždycky přihlásí desítky lidí. Naprosto není možné všechny pozvat na ústní pohovor, takže první kolo vždycky probíhá podle doručených písemných materiálů, hlavní kritéria obvykle bývají dosavadní praktické zkušenosti, použitelnost dosaženého vzdělání a promyšlenost motivačního dopisu (většinou je z nich poznat, kdo posílá životopisy přes kopírák na všechny strany a kdo přemýšlí o konkrétní práci u konkrétního zaměstnavatele). Když za mnou chodí kolegové s přímluvami za konkrétní uchazeče, dost často mě to odradí od toho, abych takového uchazeče vůbec na ústní pohovor pozvala. Jen velmi málo kolegů o těch lidech umí říct něco, co by bylo pracovně relevantní, a to, že jsi s někým dlouholetý soused nebo dobrý kámoš na fotbálek, to fakt v práci neužiju. V rámci ústního pohovoru míváme komisi zpravidla ve složení personalista, vedoucí oddělení, kam se nabírá, a psycholog, někdy bývá členů víc. Tam se krom teoretických znalostí a praktických schopností podstatných pro tu práci taky posuzuje, jak uchazeč zapadne do stávajícího kolektivu na oddělení, takže je fakt jedno, jestli se s někým znáš, teda pokud to není přímo ředitel :s:
sice už máš po, ale pro ty, kteří mají pocit, že je vždycky předvybráno, moje zkušenost je dost opačná. Taky dělám ve státní správě, přímo se podílím na výběru téměř všech nových zaměstnanců a pokud je to na mé oddělení, mívám dokonce rozhodující slovo. Když odečtu místa, na která máme specifické požadavky na zdravotní, fyzickou a psychologickou způsobilost, tak na ty běžný "úřednický místa" se vždycky přihlásí desítky lidí. Naprosto není možné všechny pozvat na ústní pohovor, takže první kolo vždycky probíhá podle doručených písemných materiálů, hlavní kritéria obvykle bývají dosavadní praktické zkušenosti, použitelnost dosaženého vzdělání a promyšlenost motivačního dopisu (většinou je z nich poznat, kdo posílá životopisy přes kopírák na všechny strany a kdo přemýšlí o konkrétní práci u konkrétního zaměstnavatele).
Když za mnou chodí kolegové s přímluvami za konkrétní uchazeče, dost často mě to odradí od toho, abych takového uchazeče vůbec na ústní pohovor pozvala. Jen velmi málo kolegů o těch lidech umí říct něco, co by bylo pracovně relevantní, a to, že jsi s někým dlouholetý soused nebo dobrý kámoš na fotbálek, to fakt v práci neužiju. V rámci ústního pohovoru míváme komisi zpravidla ve složení personalista, vedoucí oddělení, kam se nabírá, a psycholog, někdy bývá členů víc. Tam se krom teoretických znalostí a praktických schopností podstatných pro tu práci taky posuzuje, jak uchazeč zapadne do stávajícího kolektivu na oddělení, takže je fakt jedno, jestli se s někým znáš, teda pokud to není přímo ředitel :s: