Ahojky! Moc mě to mrzí a chápu tvou bolest. Taky se pořád ptám, kde je mé miminko (vlastně to vím, fyzicky je někde ve FN na genetických testech), ale jde mi spíš o mé pocity - i po měsíci nevědomky hladím bříško a čekám na kopaneček - když si pak své počínání uvědomím, je mi do pláče. Před rodinou se také snažím držet v pohodě, protože vidím jak je to trápí, ale někdy emoce prostě neudržím a asi je ani nemá cenu držet až příliš na uzdě. Ty hormony nějak vyplavit musíme ;) Musíme věřit, že příště všechno proběhne už bez problémů a dočkáme se zdravého miminka. Tak si navzájem držme pěstičky :€s€: Přeji tobě a celé své rodince, ať se přes to brzy přenesete a ať co nejdříve přijde doba radosti :k:
Ahojky!
Moc mě to mrzí a chápu tvou bolest. Taky se pořád ptám, kde je mé miminko (vlastně to vím, fyzicky je někde ve FN na genetických testech), ale jde mi spíš o mé pocity - i po měsíci nevědomky hladím bříško a čekám na kopaneček - když si pak své počínání uvědomím, je mi do pláče. Před rodinou se také snažím držet v pohodě, protože vidím jak je to trápí, ale někdy emoce prostě neudržím a asi je ani nemá cenu držet až příliš na uzdě. Ty hormony nějak vyplavit musíme ;)
Musíme věřit, že příště všechno proběhne už bez problémů a dočkáme se zdravého miminka.
Tak si navzájem držme pěstičky :€s€: Přeji tobě a celé své rodince, ať se přes to brzy přenesete a ať co nejdříve přijde doba radosti :k: