jsem od přírody držka - obstarala bych si jenom dítě, protože to se samo neobstará a jinak si světe trhni!!! jde o tebe a o miminka - budou nervní teď a i třeba po porodu, když se budeš nervovat ty - tohle sice není dokázaný, ale já věřim na to, že čím pohodovější těhu, tím pohodovější děti...aspoň u nás to relativně platí... já jsem třeba zase pedant a šíleně řádím, když mám v baráku nějakou práci, která vyžaduje, aby se moje akční dítko někam uklidilo a nepřekáželo (což vyžaduje tatínkovu pomoc a ten se často k ničemu nemá), řvu jak psychopat, ale když já nemám klid, dokud nemám vše podle svých představ. Ve finále je to nekonečný boj, protože jen co něco dodělám, už můžu začít od začátku :-D takže ječim často, protože mě to strašně nervuje, hrozně se mi líbí bydlet v dokonalým pořádku a vlastně nikdy se mi to nedaří :-D docela chápu, i když máš jiný problém, jak hrozně tě musí tvá situace vyčerpávat a nervovat...minimálně jen z principu, natož kdyby se nedej bože s tebou něco doopravdy stalo... naplánuj si na každý den nějakou chvíli jen pro sebe a trvej na ní za jakoukoliv cenu...třeba hodinová procházka o samotě - to by teda vysloveně dobře udělalo mně - nebyla jsem sama se svýma myšlenkama bez povinností nikde už ani nepamatuju...nebo oznam den dopředu, že v tu a tu dobu půjde zbytek rodiny ven nebo na návštěvu k tchánovcům nebo tak něco a ty se vprdni na úklid (nebo si ho nadělej dopředu, pokud možno) a běž si pak prostě lehnout...nikoho se neptej, prostě to oznam a trvej na splnění...klidně hraj nějakou děsnou nevolnost nebo křeče nebo i nervový zhroucení, zasej strach o svojí maličkost, většinou to funguje...často lidi neposlouchají, dokud se kolem nich nedějou extrémy - z toho vyplývá, že extrémy je občas potřeba předvádět, byť to není ještě tak hrozný... držím palce, ať najdeš způsob, jak si odpočinout a uklidnit se a užít si těhu :-) a uzdravit se, především :-)
jsem od přírody držka - obstarala bych si jenom dítě, protože to se samo neobstará a jinak si světe trhni!!! jde o tebe a o miminka - budou nervní teď a i třeba po porodu, když se budeš nervovat ty - tohle sice není dokázaný, ale já věřim na to, že čím pohodovější těhu, tím pohodovější děti...aspoň u nás to relativně platí...
já jsem třeba zase pedant a šíleně řádím, když mám v baráku nějakou práci, která vyžaduje, aby se moje akční dítko někam uklidilo a nepřekáželo (což vyžaduje tatínkovu pomoc a ten se často k ničemu nemá), řvu jak psychopat, ale když já nemám klid, dokud nemám vše podle svých představ. Ve finále je to nekonečný boj, protože jen co něco dodělám, už můžu začít od začátku :-D takže ječim často, protože mě to strašně nervuje, hrozně se mi líbí bydlet v dokonalým pořádku a vlastně nikdy se mi to nedaří :-D docela chápu, i když máš jiný problém, jak hrozně tě musí tvá situace vyčerpávat a nervovat...minimálně jen z principu, natož kdyby se nedej bože s tebou něco doopravdy stalo...
naplánuj si na každý den nějakou chvíli jen pro sebe a trvej na ní za jakoukoliv cenu...třeba hodinová procházka o samotě - to by teda vysloveně dobře udělalo mně - nebyla jsem sama se svýma myšlenkama bez povinností nikde už ani nepamatuju...nebo oznam den dopředu, že v tu a tu dobu půjde zbytek rodiny ven nebo na návštěvu k tchánovcům nebo tak něco a ty se vprdni na úklid (nebo si ho nadělej dopředu, pokud možno) a běž si pak prostě lehnout...nikoho se neptej, prostě to oznam a trvej na splnění...klidně hraj nějakou děsnou nevolnost nebo křeče nebo i nervový zhroucení, zasej strach o svojí maličkost, většinou to funguje...často lidi neposlouchají, dokud se kolem nich nedějou extrémy - z toho vyplývá, že extrémy je občas potřeba předvádět, byť to není ještě tak hrozný...
držím palce, ať najdeš způsob, jak si odpočinout a uklidnit se a užít si těhu :-) a uzdravit se, především :-)