Přidat komentář

Broučku, vím že se to asi šíleně říká - ale zkus se tím netrápit. Já na tom v prvním těhu byla stejně jako Ty, propouštěli mě ve 32 tt s 15 mm. Jenže já do té doby žila stále prací a o problematice zkráceného čípku slyšela poprvé až v té nemocnici. Na internetu jsem si o tom nic nehledala, byla jsem v klidu, měla jsem "důležitější" věci na řešení. Doma jsem pak sice občas polehávala, ale že bych vyloženě dodržovala klidový režim, to ne (tím Tě samozřejmě nechci nabádat) - chci jen napsat, že jsem porodila ve 39.tt.
Ve druhém těhu jsem se už "lépe připravovala", studovala a studovala katastrofické scénáře, no, a porodila jsem v 26. tt. Nikomu bych to nepřála. Samozřejmě, každý případ je jiný, ale já tehdy z toho měla nervy strašně na pochodu, a pak mě jeden takový nervový otřes (který s mým těhu neměl nic společného) srazil na kolena.
Moje kamarádka na tom pův. byla mnohem hůř, strávila dlouhou dobu i na JIP, prakticky už otevřená, ale je to silná osobnost, mimi donosila do termínu.
Drž se, kočko. Každý den je výhra. Doktor má pravdu.