Jůů, tak to byl teda pěkný kousek, když se narodil.. Kolik by asi měl, kdyby se narodil v termínu, že? :-D Náš Tomík se narodil 10.den po termínu, vyvolávaný, a měl 4200g a 52cm, taky docela řízek :s: A to vám všechna ta vyšetření dělali na základě těch horeček, nebo proto, že jim přišel moc veliký? Každopádně to muselo být tedy víc než hrozné. Takových vyšetření během dvou týdnů, to bych asi zešedivěla strachy a nervozitou, přinejmenším.. To tedy zírám, co vše vám dělali. Ale zase pokud měli pocit, že něco není v pořádku, zase lepší, že to všechno udělali. Tak to jsme na tom stejně.. Tomáška pořád sleduju hlavně kvůli tomu, co jsme si prožili. Kolikrát mám pocit, že ho až přehnaně sleduju.. Díky těm křečím jsme od propuštění z nemocnice pod dohledem neuroložky, kam pravidelně dojíždíme. Při poslední návštěvě nám říkala, že pokud v únoru nepřijde po svých, tak nás pošle na vyšetření očního pozadí, CT mozku a EEG. I dětská říkala, že by byla radši, kdyby se ta vyšetření udělala. Tak jsem volala na neuro, jestli když už se mají vyšetření udělat, jestli by nebylo lepší je udělat co nejdřív..(po tom všem, co už mi naodkládali apod, už se mi nechce pořád čekat-co kdyby.......?)Tak zítra jedeme osobně na neuro, domluvit termíny vyšetření. Ufff... A tu predilekci a hypotonii tedy už nemá? No vidíš, jaký je to šikula, když už se i posadil. Ikdyž naprosto chápu tvé sledování a zkoumání, ničeho se neboj. V ničem opožděný není, to naopak některé děti jsou až moc napřed-aspoň si ho více užiješ jako miminka :h: A na těch antidepresivech jsi kvůli čemu, tomu stresu z toho, jestli je u něj vše v pořádku?
In reply to dekuji za tvuj prispevek..ten by lenki
Jůů, tak to byl teda pěkný kousek, když se narodil.. Kolik by asi měl, kdyby se narodil v termínu, že? :-D Náš Tomík se narodil 10.den po termínu, vyvolávaný, a měl 4200g a 52cm, taky docela řízek :s:
A to vám všechna ta vyšetření dělali na základě těch horeček, nebo proto, že jim přišel moc veliký?
Každopádně to muselo být tedy víc než hrozné. Takových vyšetření během dvou týdnů, to bych asi zešedivěla strachy a nervozitou, přinejmenším.. To tedy zírám, co vše vám dělali. Ale zase pokud měli pocit, že něco není v pořádku, zase lepší, že to všechno udělali.
Tak to jsme na tom stejně.. Tomáška pořád sleduju hlavně kvůli tomu, co jsme si prožili. Kolikrát mám pocit, že ho až přehnaně sleduju..
Díky těm křečím jsme od propuštění z nemocnice pod dohledem neuroložky, kam pravidelně dojíždíme. Při poslední návštěvě nám říkala, že pokud v únoru nepřijde po svých, tak nás pošle na vyšetření očního pozadí, CT mozku a EEG. I dětská říkala, že by byla radši, kdyby se ta vyšetření udělala. Tak jsem volala na neuro, jestli když už se mají vyšetření udělat, jestli by nebylo lepší je udělat co nejdřív..(po tom všem, co už mi naodkládali apod, už se mi nechce pořád čekat-co kdyby.......?)Tak zítra jedeme osobně na neuro, domluvit termíny vyšetření. Ufff...
A tu predilekci a hypotonii tedy už nemá?
No vidíš, jaký je to šikula, když už se i posadil. Ikdyž naprosto chápu tvé sledování a zkoumání, ničeho se neboj. V ničem opožděný není, to naopak některé děti jsou až moc napřed-aspoň si ho více užiješ jako miminka :h:
A na těch antidepresivech jsi kvůli čemu, tomu stresu z toho, jestli je u něj vše v pořádku?