Za me...Kdysi jsem mela syna co ma dnes uz 5 let a vse jsem citila presne jo ty..Byla jse zoufala,silena z toho jak se nedari,protoze v jinych smerech byl vcelku chytrej..Bavicky,povidani atd..Fakt pohoda az na to curani akakani ani nemluvim...Tolik jsem se snazila ho to naucit..Delala jsem tolik chyb,ktere me v mych snech budou strasit uz naporad a snad jsem to malemu uz stokrat vratila..Jako dnes vidim,ze mel neco pres 2 roky,ja mu plinky nedavala a on se nejednou pocural a bylo to nekonecne a jednou jsem mu za to dala poradne na zadek..Dodneska ho vidim jak stoji prostred pokoje a strasne place a ja mu davam za t na zadek...Boze,ten pako jsem tady byla ja..Videla jse co jsem ztropila a ta litost nemela konce,protoze jsem videla sve zouale dite,ktere to v hlavicde proste jeste nema a ja to hrotim,protoze specham,abych ho to naucila do skolky,ale nemel svuj cas a tak mi to prijde ted i u tebe,ze delas s prominutim stejne chyby u sve malicke..Proste nema svuj cas!!!Ten prijde a prijde ze dne na den,ver mi!!Jako u nas kdysi.. Tehdy jak jsem za to dala na zadek svemu malemu a sredce se mi zastavilo kdyz jsem videla jeho plac,v´bolest,nechapani,tak jsem rekla dost a ted uz to necham prirode a jen budu ukazovat co a a jak,ale nic vic a uz to vubec nehŕotit jako ty...a ja kdysi..Nejde o to,ze malicka je chytra v jinych oblastech,ale tohle proste v hlavicce nema a jeji cas prijde..Dnes se tomu uz smeju..Starsi syn jednoho dne cvak a vhlave a vsechno slo samo a to same budu delat u druheho a halvne nic nehroti a vsechno v klicu,protoze kazdy ma svuj cas...
Za me...Kdysi jsem mela syna co ma dnes uz 5 let a vse jsem citila presne jo ty..Byla jse zoufala,silena z toho jak se nedari,protoze v jinych smerech byl vcelku chytrej..Bavicky,povidani atd..Fakt pohoda az na to curani akakani ani nemluvim...Tolik jsem se snazila ho to naucit..Delala jsem tolik chyb,ktere me v mych snech budou strasit uz naporad a snad jsem to malemu uz stokrat vratila..Jako dnes vidim,ze mel neco pres 2 roky,ja mu plinky nedavala a on se nejednou pocural a bylo to nekonecne a jednou jsem mu za to dala poradne na zadek..Dodneska ho vidim jak stoji prostred pokoje a strasne place a ja mu davam za t na zadek...Boze,ten pako jsem tady byla ja..Videla jse co jsem ztropila a ta litost nemela konce,protoze jsem videla sve zouale dite,ktere to v hlavicde proste jeste nema a ja to hrotim,protoze specham,abych ho to naucila do skolky,ale nemel svuj cas a tak mi to prijde ted i u tebe,ze delas s prominutim stejne chyby u sve malicke..Proste nema svuj cas!!!Ten prijde a prijde ze dne na den,ver mi!!Jako u nas kdysi.. Tehdy jak jsem za to dala na zadek svemu malemu a sredce se mi zastavilo kdyz jsem videla jeho plac,v´bolest,nechapani,tak jsem rekla dost a ted uz to necham prirode a jen budu ukazovat co a a jak,ale nic vic a uz to vubec nehŕotit jako ty...a ja kdysi..Nejde o to,ze malicka je chytra v jinych oblastech,ale tohle proste v hlavicce nema a jeji cas prijde..Dnes se tomu uz smeju..Starsi syn jednoho dne cvak a vhlave a vsechno slo samo a to same budu delat u druheho a halvne nic nehroti a vsechno v klicu,protoze kazdy ma svuj cas...