No asi bych mu vypsala, co všechno děláš - k tomu bych přidala úvazky nebo hodiny, kdy děláš jako sekretářka, kdy jako účetní atd... a vedle do sloupečku bych napsala mzdu, kterou by za to musel těm profesím vyplatit... a všechno mu to sečetla... a jestli by i potom namítal, že nic neděláš a nic si nezasloužíš, tak bych se s ním asi rozloučila a prostě tam dělat přestala... Já osobně bych za těchto podmínek s takovým chlapem ani žít nechtěla, natož s ním mít dítě... Bojím se, že tenhle člověk se nezmění, nepochopí a nebude chtít něco měnit... a ty budeš neustále ta špatná, neschopná, co si nic nezaslouží a on chudáček ji ještě musí živit... Nevím, jaké národnosti je tvůj přítel, ale připomíná mi dost bývalého muže mé kamarádky... byl to rus, teda gruzínec nebo tak něco, a u nich ženská byla rohožka, služka a musela držet hubu a krok... a i když ho léta potom živila ona, nikdy mu nebyla dost dobrá a nikdy to neocenil... byl na to zvyklý od nich, tam to prostě tak chodilo... a ještě bylo hůř, když mu porodila dvě dcery... to nebyla dost dobrá, protože mu nebyla schopna porodit syna... Napadá mě jediná možnost, nechat si vyměřit výživné na sebe a dítě soudně, to ti bude muset něco dávat... ale bojím se, že by to asi dost těžko překousával... jenže když nic nepodnikneš a necháš si to vše líbit, tak to časem bude jen a jen horší... až bude miminko na světě, tak nebudeš stíhat polovinu toho, co teď... a to, že ti nedává peníze a chová se k tobě, jak jsi popsala, tomu se říká psychické týrání...
No asi bych mu vypsala, co všechno děláš - k tomu bych přidala úvazky nebo hodiny, kdy děláš jako sekretářka, kdy jako účetní atd... a vedle do sloupečku bych napsala mzdu, kterou by za to musel těm profesím vyplatit... a všechno mu to sečetla... a jestli by i potom namítal, že nic neděláš a nic si nezasloužíš, tak bych se s ním asi rozloučila a prostě tam dělat přestala...
Já osobně bych za těchto podmínek s takovým chlapem ani žít nechtěla, natož s ním mít dítě...
Bojím se, že tenhle člověk se nezmění, nepochopí a nebude chtít něco měnit... a ty budeš neustále ta špatná, neschopná, co si nic nezaslouží a on chudáček ji ještě musí živit...
Nevím, jaké národnosti je tvůj přítel, ale připomíná mi dost bývalého muže mé kamarádky... byl to rus, teda gruzínec nebo tak něco, a u nich ženská byla rohožka, služka a musela držet hubu a krok... a i když ho léta potom živila ona, nikdy mu nebyla dost dobrá a nikdy to neocenil... byl na to zvyklý od nich, tam to prostě tak chodilo... a ještě bylo hůř, když mu porodila dvě dcery... to nebyla dost dobrá, protože mu nebyla schopna porodit syna...
Napadá mě jediná možnost, nechat si vyměřit výživné na sebe a dítě soudně, to ti bude muset něco dávat... ale bojím se, že by to asi dost těžko překousával... jenže když nic nepodnikneš a necháš si to vše líbit, tak to časem bude jen a jen horší... až bude miminko na světě, tak nebudeš stíhat polovinu toho, co teď... a to, že ti nedává peníze a chová se k tobě, jak jsi popsala, tomu se říká psychické týrání...