Ahoj, já ti úplně rozumím. Mám doma podobného tvrdohlava. Nemáme sice takové dluhy jako vy. Manžel dluží kamarádovi jen asi 10 tis. jinak nikde nic. Ale i tak je to nepříjemné. Ten kamarád to nechce vracet po částech. (což by nám pomohlo) ale chce celou částku najednou a že na to nespěchá... Mě to samozřejmě štve, protože nesnáším dluhy, ale manžel není schopnej ušetřit na něco, co nespěchá... :( Proč to ale píšu. Můj manžel je báječnej chlap. Má tolik kladů, že se ani vypsat nedají. Je pracovitý, manuálně šikovný, chytrý, vtipný... Má jedinou chybu a to je, že se nechce bavit o jeho osobních problémech. Klidně se mnou bude hodiny probírat jaké dlaždičky koupíme do koupelny, nebo jak moc mě někdo naštval... ale co se týká jeho problémů, se mnou je nikdy dobrovolně neřeší! Prý mě nechce zatěžovat a vše si chce vyřešit sám. Já jsem s tím hodně dlouho bojovala. Neuměla jsem si představit, jak by jsme žili jako rodina, když mi nic důležitého neřekne. Občas jsem přišla na nějaký průšvih co udělal a pak jsem na něj uhodila. Vznikla hádka kde já jsem byla hlavní řečník a on jen kýval a mlčel... je těžké dostat něco z někoho, kdo je takhle moc uzavřený. Zkoušela jsem různé metody. Pláč, vztek, slibování, klidné debatování....nic nezabralo! Takže vím, že když holky tady radí ať mu dáš nůž na krk, že to moc fungovat nebude. Alespoň u nás by to moc nezabralo. Já jsem se postupem let dopracovala k tomu, že tuhle jeho "vadu" musím skousnout a vyřešit si to sama, protože ač mi to leze na nervy, je to chlap, kterého miluju nade vše a vím, že šťastná budu jen po jeho boku. Mé řešení situace tedy bylo: Jednoho dne (kdy se provalil další - malý - průšvih) jsem mu oznámila, že budeme mít společné konto a žádné jiné. Že chci vidět, kam naše peníze jdou a na co a kolik jsme schopni ušetřit. Delší dobu jsme o tom debatovali a jemu se moc nechtělo, že ztratí tu svou volnost....ale pak viděl, že to myslím vážně a neustoupím, takže příští týden nám přijdou platební karty a já doufám, že bude vše klapat dál. :) Držím palce aby jsi svou situaci vyřešila. Nemá cenu dělat nějaké hysterické scény. To stejně nezabírá.... mě se teda hodně osvědčilo napsat mu dopis. Tak jak to cítíš, jak to je a s klidnou hlavou. Třeba si to pak taky uvědomí. :)
Ahoj, já ti úplně rozumím. Mám doma podobného tvrdohlava. Nemáme sice takové dluhy jako vy. Manžel dluží kamarádovi jen asi 10 tis. jinak nikde nic. Ale i tak je to nepříjemné. Ten kamarád to nechce vracet po částech. (což by nám pomohlo) ale chce celou částku najednou a že na to nespěchá... Mě to samozřejmě štve, protože nesnáším dluhy, ale manžel není schopnej ušetřit na něco, co nespěchá... :( Proč to ale píšu. Můj manžel je báječnej chlap. Má tolik kladů, že se ani vypsat nedají. Je pracovitý, manuálně šikovný, chytrý, vtipný... Má jedinou chybu a to je, že se nechce bavit o jeho osobních problémech. Klidně se mnou bude hodiny probírat jaké dlaždičky koupíme do koupelny, nebo jak moc mě někdo naštval... ale co se týká jeho problémů, se mnou je nikdy dobrovolně neřeší! Prý mě nechce zatěžovat a vše si chce vyřešit sám. Já jsem s tím hodně dlouho bojovala. Neuměla jsem si představit, jak by jsme žili jako rodina, když mi nic důležitého neřekne. Občas jsem přišla na nějaký průšvih co udělal a pak jsem na něj uhodila. Vznikla hádka kde já jsem byla hlavní řečník a on jen kýval a mlčel... je těžké dostat něco z někoho, kdo je takhle moc uzavřený. Zkoušela jsem různé metody. Pláč, vztek, slibování, klidné debatování....nic nezabralo! Takže vím, že když holky tady radí ať mu dáš nůž na krk, že to moc fungovat nebude. Alespoň u nás by to moc nezabralo. Já jsem se postupem let dopracovala k tomu, že tuhle jeho "vadu" musím skousnout a vyřešit si to sama, protože ač mi to leze na nervy, je to chlap, kterého miluju nade vše a vím, že šťastná budu jen po jeho boku. Mé řešení situace tedy bylo: Jednoho dne (kdy se provalil další - malý - průšvih) jsem mu oznámila, že budeme mít společné konto a žádné jiné. Že chci vidět, kam naše peníze jdou a na co a kolik jsme schopni ušetřit. Delší dobu jsme o tom debatovali a jemu se moc nechtělo, že ztratí tu svou volnost....ale pak viděl, že to myslím vážně a neustoupím, takže příští týden nám přijdou platební karty a já doufám, že bude vše klapat dál. :)
Držím palce aby jsi svou situaci vyřešila. Nemá cenu dělat nějaké hysterické scény. To stejně nezabírá.... mě se teda hodně osvědčilo napsat mu dopis. Tak jak to cítíš, jak to je a s klidnou hlavou. Třeba si to pak taky uvědomí. :)