Přidat komentář

dobře, že se cítíš líp, já jsem na manžela už fakt naštvaná, jako na jedné straně - udělá doma faaakt hodně, včera například, když jsem pekla linecký, tak se vrhnul na žehlení a vyžehlil dvě pračky věcí pro malou... jenže na druhé straně je to vyvážený tím, že je protivnej, když tu vzdychám, protože je mi fakt už mizerně, tak si toho vůbec nevšímá, jako když se měl narodit Ondra, tak třeba i jsme spolu seděli, držel mi ruku na břiše, když malej moc vyváděl - teďka - no to ani omylem, zkrátka pomáhá doma, ale já jaksi vůbec neexistuju. v práci je nespokojenej, takže věčně ubrblanej, ještě navíc je horká hlava, takže třebas malej něco provede, on tak zařve, že se leknu i já, když jsem mu říkala, že to dítě se ho bude s takovouhle bát, tak nezájem, v neděli ráno se malý vzbudil, postavil se a řekl mami a on na něho lehnout a stáhnul ho zpátky, ten se tak lekl, že se rozbrečel.. jako vím, že je toho na něho moc, ale tak ať raději nepomáhá, ale má alespoň někdy dobrou náladu