Ahoj Silvi, jsem ráda, žes nám napsala nějaké novinky od vás, vždycky si ráda přečtu, jak se máte :-). Přijde mi, jakobys to vše psala o nás :-) - 1. září jde Honzík poprvé do školky, ale může tam chodit jen na 5 dnů v měsíci kvůli těm jeho zdravotním problémům, tak uvidíme, jak to zvládne. Tomášek je taky pěkný vztekloun, často nadává, brečí atd. Nesmím mu zmizet z očí, jinak je zle :00: . Taky to vypadá, že máme doma neurotika, potvrdil nám to neurolog už ve 3 měsících, když viděl, jak je neklidný a ukřičený :00: . No musíme to s nimi nějak zvládnout - už kolikrát ani nevnímám to Tomáškovo nadávání a kňourání, protože jinak bych se z toho asi už zcvokla. Honzík měl v jeho věku daleko větší slovní zásobu, Tomášek taky v mluvení nespěchá. Taky dřív Tomík říkal víc slovíček, teď je jeho nejoblíbenější slůvko VAVA, které říká snad na vše :-). Držím palečky, ať Lukášek zvládne to období po očkování bez nežádoucí reakce jako si to zažívá Tomášek :-(. Už podruhé má horečky kolem 40 stupňů - poprvé to měl 2 dny po očkování, trvaly 2 dny a teď má znovu horečky od včerejška a zatím to nijak neklesá. Naštěstí v noci spí Tomášek lépe než Lukášek, budí se většinou tak dvakrát až třikrát - dvakrát se budí na cucnutí vody a potřetí okolo půl páté už chce mlíčko a pak spí ještě do 7 hodin. Tak držím palečky, ať se i Lukášek v noci trošku srovná a lépe spinká, abys byla odpočatá a měla dost sil a energie na zvládání dvou lumpíků :-). S těmi fotkami mi to taky občas blbne - zkus několikrát upravit článek, několikrát nahrát fotky a poslat, snad by se měly nahrát. Minule mi to taky dělalo problémy, ale nakonec se to odeslalo. Tak se Silvi drž, moc dobře chápu, jak to máš doma náročné jak fyzicky, tak hlavně psychicky. Mně naštěstí hodně pomáhají moji rodiče, kteří si berou často Honzíka k sobě, jinak bych už byla s nervama asi v kýblu. I takhle mi ty nervy občas vytečou a moje reakce jsou dost přehnané a bouřlivé :00: Jo a doufám, že na příští sraz pojedeš taky, abychom si mohly popovídat osobně o našich problémech s kluky a hlavně se odreagovat a přijít na jiné myšlenky :-). Opravdu mi to hodně pomohlo, odpočinula jsem si od toho každodenního stereotypu a už se moc těším na příští sraz. Mějte se pěkně, pa :a:
Ahoj Silvi,
jsem ráda, žes nám napsala nějaké novinky od vás, vždycky si ráda přečtu, jak se máte :-).
Přijde mi, jakobys to vše psala o nás :-) - 1. září jde Honzík poprvé do školky, ale může tam chodit jen na 5 dnů v měsíci kvůli těm jeho zdravotním problémům, tak uvidíme, jak to zvládne.
Tomášek je taky pěkný vztekloun, často nadává, brečí atd. Nesmím mu zmizet z očí, jinak je zle :00: . Taky to vypadá, že máme doma neurotika, potvrdil nám to neurolog už ve 3 měsících, když viděl, jak je neklidný a ukřičený :00: . No musíme to s nimi nějak zvládnout - už kolikrát ani nevnímám to Tomáškovo nadávání a kňourání, protože jinak bych se z toho asi už zcvokla.
Honzík měl v jeho věku daleko větší slovní zásobu, Tomášek taky v mluvení nespěchá. Taky dřív Tomík říkal víc slovíček, teď je jeho nejoblíbenější slůvko VAVA, které říká snad na vše :-).
Držím palečky, ať Lukášek zvládne to období po očkování bez nežádoucí reakce jako si to zažívá Tomášek :-(. Už podruhé má horečky kolem 40 stupňů - poprvé to měl 2 dny po očkování, trvaly 2 dny a teď má znovu horečky od včerejška a zatím to nijak neklesá.
Naštěstí v noci spí Tomášek lépe než Lukášek, budí se většinou tak dvakrát až třikrát - dvakrát se budí na cucnutí vody a potřetí okolo půl páté už chce mlíčko a pak spí ještě do 7 hodin. Tak držím palečky, ať se i Lukášek v noci trošku srovná a lépe spinká, abys byla odpočatá a měla dost sil a energie na zvládání dvou lumpíků :-).
S těmi fotkami mi to taky občas blbne - zkus několikrát upravit článek, několikrát nahrát fotky a poslat, snad by se měly nahrát. Minule mi to taky dělalo problémy, ale nakonec se to odeslalo.
Tak se Silvi drž, moc dobře chápu, jak to máš doma náročné jak fyzicky, tak hlavně psychicky. Mně naštěstí hodně pomáhají moji rodiče, kteří si berou často Honzíka k sobě, jinak bych už byla s nervama asi v kýblu. I takhle mi ty nervy občas vytečou a moje reakce jsou dost přehnané a bouřlivé :00:
Jo a doufám, že na příští sraz pojedeš taky, abychom si mohly popovídat osobně o našich problémech s kluky a hlavně se odreagovat a přijít na jiné myšlenky :-). Opravdu mi to hodně pomohlo, odpočinula jsem si od toho každodenního stereotypu a už se moc těším na příští sraz.
Mějte se pěkně, pa :a: