Myslím si,že tady jsi nikoho nenudila...tento klub je založen od toho aby se sem psali takové příspěvky jako jsi napsala ty a abychom se podporovali :-) Jak jsem to tak pročítala tak to máš tak nějak stejné jako já.Na základce jsem měla jen jednu opravdovou kámošku,se kterou jsme tedy v kontaktu stále,má dvě holčičky,ALE má přítele,který jí hned podezřívá,že byla u jinýho když jede ke mě na návštěvu,takže se moc nevídáme a když tak se bojím aby kvůli tomu neměla problémy.Nu jinak mi na základce až do 8.třídy říkali zombie.A to jenom proto,že jsem se neoblíkala jako oni.Hold jsme na to neměli.V deváté třídě už to bylo OK.Nu na střední to nejdříve šlo,ale pak se tam začal řešit maturák a bylo to vháji.Každý chtěl něco jiného a jako třída jsme se fakt nebyli schopni domluvit,takže taky tak.Tam jsem měla jednu kámošku,která se na mě naštvala když jsem se nemohla dostavit na její narozeniny a už to jelo.Najednou se mnou nemluvil NIKDO! Seděla jsem tam sama vzadu v lavici a nechápala jsem,už se mi tam ani chodit nechtělo.Všechny ty pohledy a všechno...fakt jsem to už nedávala.Nu nakonec se to vylepšilo a zase jsme spolu mluvili,ale už se tomu prostě nedalo říkat přátelství,protože kamarádka by mě pochopila a nenaštvala by se.Nu což,teď opravdovou kámošku se kterou bych pravidelně chodila na kafčo nebo tak něco nemám.Mám jen takové ty,co občas napíšou na FB jak se máš a jestli se někdy sejdem,ale když přijde den kdy se máme sejít tak přijde SMS že to dnes nevyjde.Takže by se dalo říct že přátele fakt nemám.A tak sedím doma,přítel je teď často v práci(celý týden) krom neděle,občas zajdu s pejskem ven a jinak se vždy jedu projet do města,abych jen neseděla doma na zadku a nekynula :-D Tak jsem se taky tak nějak vypovídala :-) je mi hned lépe...díky vám :-)
In reply to no smutné to je,ale pro ty by lalina83
Myslím si,že tady jsi nikoho nenudila...tento klub je založen od toho aby se sem psali takové příspěvky jako jsi napsala ty a abychom se podporovali :-) Jak jsem to tak pročítala tak to máš tak nějak stejné jako já.Na základce jsem měla jen jednu opravdovou kámošku,se kterou jsme tedy v kontaktu stále,má dvě holčičky,ALE má přítele,který jí hned podezřívá,že byla u jinýho když jede ke mě na návštěvu,takže se moc nevídáme a když tak se bojím aby kvůli tomu neměla problémy.Nu jinak mi na základce až do 8.třídy říkali zombie.A to jenom proto,že jsem se neoblíkala jako oni.Hold jsme na to neměli.V deváté třídě už to bylo OK.Nu na střední to nejdříve šlo,ale pak se tam začal řešit maturák a bylo to vháji.Každý chtěl něco jiného a jako třída jsme se fakt nebyli schopni domluvit,takže taky tak.Tam jsem měla jednu kámošku,která se na mě naštvala když jsem se nemohla dostavit na její narozeniny a už to jelo.Najednou se mnou nemluvil NIKDO! Seděla jsem tam sama vzadu v lavici a nechápala jsem,už se mi tam ani chodit nechtělo.Všechny ty pohledy a všechno...fakt jsem to už nedávala.Nu nakonec se to vylepšilo a zase jsme spolu mluvili,ale už se tomu prostě nedalo říkat přátelství,protože kamarádka by mě pochopila a nenaštvala by se.Nu což,teď opravdovou kámošku se kterou bych pravidelně chodila na kafčo nebo tak něco nemám.Mám jen takové ty,co občas napíšou na FB jak se máš a jestli se někdy sejdem,ale když přijde den kdy se máme sejít tak přijde SMS že to dnes nevyjde.Takže by se dalo říct že přátele fakt nemám.A tak sedím doma,přítel je teď často v práci(celý týden) krom neděle,občas zajdu s pejskem ven a jinak se vždy jedu projet do města,abych jen neseděla doma na zadku a nekynula :-D Tak jsem se taky tak nějak vypovídala :-) je mi hned lépe...díky vám :-)