Přidat komentář

Jeník to absolvoval ve 2,5 letech, jelikož měl časté (i 2x do měsíce) záněty. Taky jsem byla zastáncem přirozeného vývoje. U nás se tedy nejednalo o zúžení, ale ty jeho hnisavé záněty nebyly nic moc :(
Jeník to snášel opravdu dobře. V ordinaci se položil, my u něj byli. Doktor vzal tupou jehlu (sondu) a objel to. Otázka chvilinky. Jeník tedy začal dost pakat, ale je pravda, že skončil úkon, skončil i jeho pláč. Z ordinace opravdu odcházel v pohodě. Jen při močení dost plakal, protože ho to pálilo. Nechala jsem ho tedy čůrat do vody a pak to bylo bez pláče. Vždycky si řekl, že chce čůrat a že rovnou do vody. Rekonvalescence trvala cca. 3 dny, po téhle době už močil v pohodě. Ničím jsme po zákroku nemazali, jen jsme každý den přetahovali. Prvních pár dní se to neobešlo bez pláče, ale bylo to rychle stáhnout a rychle zpátky, takže to nebylo tak děsný. Jeník se toho ale bál, takže vždycky začal plakat ještě před tím, než jsme mu vůbec něco stáhli. A pak byl zase v pohodě.
Já se toho zákroku taky strašně bála. Klepala jsem se, když jsme tam šli. Ale je to opravdu chvilinka