Nechápu, jak se s něčím takovým člověk dokáže smířit. Ani si nechci představovat, co prožívali . . . . Jinak samozřejmě vím, že amnio neodhalí vše. Ale na strach mi stačí i to, co běžně diagnostikují. Víc si ani nechci připouštět. Jsem nervózní při každé poradně a při UTZ jen doufám v dobré zprávy. Možná je to i tím mým věkem, ale neumím si :€O: správně užívat. Ono když ti doktoři skoro při každé kontrole dělají nějaké testy nebo někam objednávají, tak to snad ani nejde :devil: Ale také si hladím bříško, mluvím na mimíska a momentálně napjatě čekám na první pohyby (možná už byly, ale nejsem si jistá :€m: ). Jen to asi nedělám tak často, jak bych měla.
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Nechápu, jak se s něčím takovým člověk dokáže smířit. Ani si nechci představovat, co prožívali . . . .
Jinak samozřejmě vím, že amnio neodhalí vše. Ale na strach mi stačí i to, co běžně diagnostikují. Víc si ani nechci připouštět. Jsem nervózní při každé poradně a při UTZ jen doufám v dobré zprávy. Možná je to i tím mým věkem, ale neumím si :€O: správně užívat. Ono když ti doktoři skoro při každé kontrole dělají nějaké testy nebo někam objednávají, tak to snad ani nejde :devil: Ale také si hladím bříško, mluvím na mimíska a momentálně napjatě čekám na první pohyby (možná už byly, ale nejsem si jistá :€m: ). Jen to asi nedělám tak často, jak bych měla.