každé mimčo má svoje tempo, a pokud na něj mluvíš, hrajete si a nečučí celý den na bednu tak to neřeš. malá má kamarádku o měsíc mladší. Naše malá mluvila ve větách a ta holčička jen mama baba tam a nic víc. Její mamču to mrzelo, trošku je srovnávala a do půl roku na tom byly holky stejně. Jinak v tomto věku jak je tvůj chlapeček byla naše blecha nejvnímavější ráno po probuzení. TO jsme si tam třeba hodku hrály a přitom se "učila". A hlavně, nepřemýšlej jestli jsi dobrá mamka, Pokud ho neřežeš za nic, neřveš po něm a místo toho se mazlíte, ňucháte, smějete se spolu, hrajete si, tak jsi dobrá mamča. Každá máme jiný styl a já taky občas propadám depce, mám tu čurbes (raděj si pohraju s děckama, práca neuteče), nechodila jsem s malou na plavání, do mateřských center, neučila jsem ji znakovou řeč pro batolata.....a přesto mám doma spokojenou holčičku a snad je i ten malý uplakánek spokojený. V roce a půl ještě není tak samostatný, ale za další půlrok to bude lepší a pak zas o kousek. Asi taky záleží jestli má kdo pomoct s dětma, přítel, babi apod. My máme obě babičky 300 km daleko, takže jezdíme k nim, manžel mi ráno pomůže a obleče ELišku a někdy jí dá snídani, pak maká z domu a občas koupe (dám mu prcka do vody a pak si ho beru a on obleče a uloží ELišku), ale to taky ne vždy. Jo a o víkendu pokud nejdem společně, tak je vezme ven. Takže bych brala, dkyby mi někdo vyvezl děti na hodku ven a já si aspoň povytírala :-) Jinak manželova babička měla děti od sebe o 10 měsíců, ale to druhé se narodilo o 2 měsíce spíš, musela ještě na pole a to k těm dvěma měla ještě jednoho staršího. Osobně nechápu jak to zvládla. Držím vám palce, ať se dobře rozhodnete :-) a přejem pěknou nedělu. E.
In reply to ahojky by jájulík
každé mimčo má svoje tempo, a pokud na něj mluvíš, hrajete si a nečučí celý den na bednu tak to neřeš. malá má kamarádku o měsíc mladší. Naše malá mluvila ve větách a ta holčička jen mama baba tam a nic víc. Její mamču to mrzelo, trošku je srovnávala a do půl roku na tom byly holky stejně. Jinak v tomto věku jak je tvůj chlapeček byla naše blecha nejvnímavější ráno po probuzení. TO jsme si tam třeba hodku hrály a přitom se "učila". A hlavně, nepřemýšlej jestli jsi dobrá mamka, Pokud ho neřežeš za nic, neřveš po něm a místo toho se mazlíte, ňucháte, smějete se spolu, hrajete si, tak jsi dobrá mamča. Každá máme jiný styl a já taky občas propadám depce, mám tu čurbes (raděj si pohraju s děckama, práca neuteče), nechodila jsem s malou na plavání, do mateřských center, neučila jsem ji znakovou řeč pro batolata.....a přesto mám doma spokojenou holčičku a snad je i ten malý uplakánek spokojený. V roce a půl ještě není tak samostatný, ale za další půlrok to bude lepší a pak zas o kousek. Asi taky záleží jestli má kdo pomoct s dětma, přítel, babi apod. My máme obě babičky 300 km daleko, takže jezdíme k nim, manžel mi ráno pomůže a obleče ELišku a někdy jí dá snídani, pak maká z domu a občas koupe (dám mu prcka do vody a pak si ho beru a on obleče a uloží ELišku), ale to taky ne vždy. Jo a o víkendu pokud nejdem společně, tak je vezme ven. Takže bych brala, dkyby mi někdo vyvezl děti na hodku ven a já si aspoň povytírala :-) Jinak manželova babička měla děti od sebe o 10 měsíců, ale to druhé se narodilo o 2 měsíce spíš, musela ještě na pole a to k těm dvěma měla ještě jednoho staršího. Osobně nechápu jak to zvládla. Držím vám palce, ať se dobře rozhodnete :-) a přejem pěknou nedělu. E.