Na rozmazlování bych se zatím vyprdla. Pokud malou trápí prdíky, je potřeba jí obletovat a ulevovat. Jsem zastánce názoru, že malé děti se mají ňuchňat a rozmazlovat. Pokud tě to nějak extrémně nezatěžuje, tak chovej. Proč ne? Navíc, když sis všimla, že malá usne klidně sama v postýlce, když je jí dobře, tak to je známka toho, že jí prostě nebylo dobře a že tě potřebovala. My malou taky furt tahali, ale ona byla hroznej nespavec od narození, přes den nespala jinak než na ruce, jak jsme ji položili do postýlky, byla vzhůru. Co jsme ale zavedli po šestinedělí, to bylo samostatné usínání v postýlce, protože usínala kolem 10. večer (pak se samozřejmě budila co 2 hodiny), někdy i kolem 2. ráno a pořád chtěla skákat na míči. Když jsme na konci šestinedělí zjistili, že si z nás dělá dobrý den a že jí jinak nic nechybí, naučili jsme ji chodit spinkat v osm večer. Jinak bychom s manželem asi brzy zkolabovali, protože 6 týdnů nespaní v kuse, to byl děs! :00: Jsem zvědavá, jak to bude s druhým mimi. Doufám, že to bude spavec, jinak mě už asi omejou :n: K malé jsem vstávala do roka a půl i 20x za noc, někdy i hodinu až dvě strašila a nemohla usnout...Jak říkám - prostě nespavec :€h: Druhý dotaz: pískej a chrasti kolem něj zvukovými hračkami, hlaď ho příjemnými materiály po obličejíčku - třeba plyšáčkem, peříčkem, můžeš mu pouštět kolotoč nad postýlkou, pouštěj hrací strojky (jeden je třeba v tom kolotoči), měň intenzitu hlasu - mluv na něj třeba jako plyšový medvídek - to milovala naše malá - nasadila jsem jemný hlásek a dělala s plyšákem nad ní skopičiny (nepočítej ale, že od malé hned dostaneš nějaké velké reakce, to až později...což ale neznamená, že jí to nemůže dělat dobře už teď ;) )
Na rozmazlování bych se zatím vyprdla. Pokud malou trápí prdíky, je potřeba jí obletovat a ulevovat. Jsem zastánce názoru, že malé děti se mají ňuchňat a rozmazlovat. Pokud tě to nějak extrémně nezatěžuje, tak chovej. Proč ne? Navíc, když sis všimla, že malá usne klidně sama v postýlce, když je jí dobře, tak to je známka toho, že jí prostě nebylo dobře a že tě potřebovala. My malou taky furt tahali, ale ona byla hroznej nespavec od narození, přes den nespala jinak než na ruce, jak jsme ji položili do postýlky, byla vzhůru. Co jsme ale zavedli po šestinedělí, to bylo samostatné usínání v postýlce, protože usínala kolem 10. večer (pak se samozřejmě budila co 2 hodiny), někdy i kolem 2. ráno a pořád chtěla skákat na míči. Když jsme na konci šestinedělí zjistili, že si z nás dělá dobrý den a že jí jinak nic nechybí, naučili jsme ji chodit spinkat v osm večer. Jinak bychom s manželem asi brzy zkolabovali, protože 6 týdnů nespaní v kuse, to byl děs! :00: Jsem zvědavá, jak to bude s druhým mimi. Doufám, že to bude spavec, jinak mě už asi omejou :n: K malé jsem vstávala do roka a půl i 20x za noc, někdy i hodinu až dvě strašila a nemohla usnout...Jak říkám - prostě nespavec :€h:
Druhý dotaz: pískej a chrasti kolem něj zvukovými hračkami, hlaď ho příjemnými materiály po obličejíčku - třeba plyšáčkem, peříčkem, můžeš mu pouštět kolotoč nad postýlkou, pouštěj hrací strojky (jeden je třeba v tom kolotoči), měň intenzitu hlasu - mluv na něj třeba jako plyšový medvídek - to milovala naše malá - nasadila jsem jemný hlásek a dělala s plyšákem nad ní skopičiny (nepočítej ale, že od malé hned dostaneš nějaké velké reakce, to až později...což ale neznamená, že jí to nemůže dělat dobře už teď ;) )