Tak to je opravdu síla, teda spíš to člověka mrzí. Znám něco podobného, moje máma taky nejeví zájem o našeho malého. Nejhorší pro mě bylo, když mi už v těhu řekla, že stejně malej pro ni bude cizí,protože k ní nebude jezdit (v té době jsme u ní byli každý víkend a někdy i v týdnu). Záviděla jsem kámošce, která své těhu oznámila své mamce a hned spolu vymýšleli jak a co půjdou spolu nakoupit, vybrat a to je její mamka v domově důchodců a moc na nohy nemůže,ale prolítala s ní celé město. Dnes mi máma volala a ptala se mě jestli malej teda už chodí (malému je 17 měsíců, chodí od 11 měsíců a od té doby ho párkrát viděla),takže kolikrát nevím zda není slepá nebo čím to je (a to se už za těch 6 měsíců do telefonu a jednou u ní doma párkrát zeptala na to samé.) Ale její přítel má bráchu ten má o 6 měsíců mladšího kluka a o tom ví skoro vše, u nich jsou skoro každý týden. S hlídáním ani nepočítám, jen mě mrzí, že náš malej zná jen jednu babičku (tchýni, ta jej miluje, za to jsem moc ráda). Prostě mě vadí, že svého pravého vnoučka hází přes palubu, nejeví o něj žádný zájem, to sem se k nim kolikrát musela vnutit,aby jsme mohli přijet na návštěvu,aby malej poznal i ji a na druhou stránku opěvuje cizí dítě. Zkrátka jsem myslela, že se to porodem změní, že to bude taková starostlivá babička (nejde mi o hlídání,abych měla klid,ale o ten zájem o to rodinné pouto) Promiň že jsem se takhle rozepsala:-)
In reply to ahoj, procetla jsem si jen by nathali
Tak to je opravdu síla, teda spíš to člověka mrzí. Znám něco podobného, moje máma taky nejeví zájem o našeho malého. Nejhorší pro mě bylo, když mi už v těhu řekla, že stejně malej pro ni bude cizí,protože k ní nebude jezdit (v té době jsme u ní byli každý víkend a někdy i v týdnu). Záviděla jsem kámošce, která své těhu oznámila své mamce a hned spolu vymýšleli jak a co půjdou spolu nakoupit, vybrat a to je její mamka v domově důchodců a moc na nohy nemůže,ale prolítala s ní celé město. Dnes mi máma volala a ptala se mě jestli malej teda už chodí (malému je 17 měsíců, chodí od 11 měsíců a od té doby ho párkrát viděla),takže kolikrát nevím zda není slepá nebo čím to je (a to se už za těch 6 měsíců do telefonu a jednou u ní doma párkrát zeptala na to samé.) Ale její přítel má bráchu ten má o 6 měsíců mladšího kluka a o tom ví skoro vše, u nich jsou skoro každý týden. S hlídáním ani nepočítám, jen mě mrzí, že náš malej zná jen jednu babičku (tchýni, ta jej miluje, za to jsem moc ráda). Prostě mě vadí, že svého pravého vnoučka hází přes palubu, nejeví o něj žádný zájem, to sem se k nim kolikrát musela vnutit,aby jsme mohli přijet na návštěvu,aby malej poznal i ji a na druhou stránku opěvuje cizí dítě. Zkrátka jsem myslela, že se to porodem změní, že to bude taková starostlivá babička (nejde mi o hlídání,abych měla klid,ale o ten zájem o to rodinné pouto) Promiň že jsem se takhle rozepsala:-)