Ahoj, my taky nejsme svoji, ale příjmení jsem dala po otci. Nevidím v tom problém, dítě bylo plánované, tudíž otec, zdá se, založit rodinu chtěl. Stará se o nás, má nás rád...JEN nejsme manželé. Svatbu plánujeme někdy...časem... :) . Když mě někde osloví "paní XY" neříkám jim, že jsem "paní/slečna AB", vím, že mluví na mě, jim informace o mém příjmení je k ničemu a já s tím nemám problém. Já osobně na tom nevidím nic ani ponižujícího. Sice jsem dítě porodila, jsem s ním doma, ale otec v tom hraje roli stále, taky se stará, takže to není jen JÁ, JÁ, ale MY. Já nevím, jak to vyjádřit, ale prostě si svého partnera vážím svatba nesvatba a jsem ráda, že malá může mít příjmení po něm. Nějak si nezakládám na tom, jak se kdo jmenujeme, nikdy nevyvstal žádný zádrhel, prostě jsme my... A nemyslím, že případný rozpad vztahu je v nějaké souvislosti s příjmením nebo svatbou. Takhle to vidím já, ale je mi buřt, jak si to udělá kdo jiný :-) .
Ahoj, my taky nejsme svoji, ale příjmení jsem dala po otci. Nevidím v tom problém, dítě bylo plánované, tudíž otec, zdá se, založit rodinu chtěl. Stará se o nás, má nás rád...JEN nejsme manželé. Svatbu plánujeme někdy...časem... :) .
Když mě někde osloví "paní XY" neříkám jim, že jsem "paní/slečna AB", vím, že mluví na mě, jim informace o mém příjmení je k ničemu a já s tím nemám problém. Já osobně na tom nevidím nic ani ponižujícího. Sice jsem dítě porodila, jsem s ním doma, ale otec v tom hraje roli stále, taky se stará, takže to není jen JÁ, JÁ, ale MY.
Já nevím, jak to vyjádřit, ale prostě si svého partnera vážím svatba nesvatba a jsem ráda, že malá může mít příjmení po něm. Nějak si nezakládám na tom, jak se kdo jmenujeme, nikdy nevyvstal žádný zádrhel, prostě jsme my... A nemyslím, že případný rozpad vztahu je v nějaké souvislosti s příjmením nebo svatbou. Takhle to vidím já, ale je mi buřt, jak si to udělá kdo jiný :-) .