Ahojky, mému synovi je už 2,5 a dělá to taky. Leze za mnou doslova i na záchod, nemůžu se v klidu ani vys..., to řeším tak, že to držím a pak utikám když ho náhodou na chvíli něco zaujme, nebo se prostě musím zamknout a on se pak na mě dobývá. Ale mám štěstí, že záchodové rituály mám hotový raz dva. Jinak co se týká domácích pracích, tak jsem ráda, že umyju nádobí, uvařím, i když za ním musím lítat a to je vše. Zbytek dělám po nocích a to co nejde, třeba vysávání a vlastně kompletní velkej úklid dělám, když si ho vezme na den a noc babička, to makám třeba 6 hodin čistýho času a to nepočítám do toho žehlení. Tím jak to odkládám, tak pak žehlím klidně 4 hodiny jak je toho tolik. Už jsem taky unavená, místo toho, abych si dala kopyta nahoru, když je pryč, tak mám další práci. Přítel mi v tomhle moc nepomůže, nemůže, 5 dní je v práci (i přes noc, nedojíždí) a 3 dny je doma. Fakt hukot. Ale ten dětskej kolektiv by fakt mohl pomoct, taky jsme chodili do herničky a byl šťastnej a zdál se mi klidnější. Jenže už bohužel nechodíme, teď jak jsem těhu, tak jsem ještě unavenější a mám co dělat vyhrabat se z baráku aspoň na procházku. Bohužel.
Ahojky, mému synovi je už 2,5 a dělá to taky. Leze za mnou doslova i na záchod, nemůžu se v klidu ani vys..., to řeším tak, že to držím a pak utikám když ho náhodou na chvíli něco zaujme, nebo se prostě musím zamknout a on se pak na mě dobývá. Ale mám štěstí, že záchodové rituály mám hotový raz dva. Jinak co se týká domácích pracích, tak jsem ráda, že umyju nádobí, uvařím, i když za ním musím lítat a to je vše. Zbytek dělám po nocích a to co nejde, třeba vysávání a vlastně kompletní velkej úklid dělám, když si ho vezme na den a noc babička, to makám třeba 6 hodin čistýho času a to nepočítám do toho žehlení. Tím jak to odkládám, tak pak žehlím klidně 4 hodiny jak je toho tolik. Už jsem taky unavená, místo toho, abych si dala kopyta nahoru, když je pryč, tak mám další práci. Přítel mi v tomhle moc nepomůže, nemůže, 5 dní je v práci (i přes noc, nedojíždí) a 3 dny je doma. Fakt hukot. Ale ten dětskej kolektiv by fakt mohl pomoct, taky jsme chodili do herničky a byl šťastnej a zdál se mi klidnější. Jenže už bohužel nechodíme, teď jak jsem těhu, tak jsem ještě unavenější a mám co dělat vyhrabat se z baráku aspoň na procházku. Bohužel.