No já sama si otevřela první živnosták již v 19-letech a pak už se mi něják moc nechtělo do práce , když musíš někoho poslouchat,nejsem ten typ . Člověk si na to zvykne , že je svým pánem a pak ... taky sem jezdila s taxíkem skoro 2 roky - bo přítel byl taxikář. No prostě jsme takový typ lidí a navíc přitel tady po rozpadu Jugošky by ani práci nikde nesehnal jako přistěhovalec , takže mu taky nic jiného nezbývalo. Dělal většinou obchodní činost , jako dovoz a vývoz potravin , protože neměl kapitál. Pak se naskytlo nějaké to investování do nemovitostí , tak zkusil štěstí - je stavební technik - inženýra neudělal, protože mu zemřel otec a musel se postarat o rodinu. Takže tak nějak to začlo. A nakonec si vzal velké soustu , měl domluvenou koupi 3 kanceláří a majitel jej ještě ukecal na jednu + bar ! Jenže závistiví sousedi zavolali inspekci a našla se díra v zákoně , tak se dokončení protáhla o rok a půl a to už začla krize. Takže už se to vleče skoro 4 roky a ted už opravdu nemáme východisko. Zadluženi u přátel , prodané veškeré věci co se dali prodat a to nemluvím o tom,že nemáme ani na svatbu , která měla být z prvního prodaného bytu !!!! Tak ve finále budu rodit nevdaná , což jsem nikdy nechtěla. Přítel , chtěl ještě ted aspon malou se dvěma svědkama,ale když jsem čekala tak dlouhio,tak ted už je mi to fuk. Dokonce i při těch všech problémech se mě včera zase ptal,kdy se teda vezmem a já na to , jak na to ted může myslet :jawdrop: No prostě už je toho po těch letech na mě moc a o dovolené si můžu nechat jen zdát,protože v létě máme vždy největší tržby v obchodě. A na zimní už pak nejsou prachy , když není kšeft přes zimu. No už aby se to vše prodalo a my konečně začli nějak normáááááááááááááááááálně žíííííííííííííííííííííít !
In reply to ... by kouťačka
No já sama si otevřela první živnosták již v 19-letech a pak už se mi něják moc nechtělo do práce , když musíš někoho poslouchat,nejsem ten typ . Člověk si na to zvykne , že je svým pánem a pak ... taky sem jezdila s taxíkem skoro 2 roky - bo přítel byl taxikář. No prostě jsme takový typ lidí a navíc přitel tady po rozpadu Jugošky by ani práci nikde nesehnal jako přistěhovalec , takže mu taky nic jiného nezbývalo. Dělal většinou obchodní činost , jako dovoz a vývoz potravin , protože neměl kapitál. Pak se naskytlo nějaké to investování do nemovitostí , tak zkusil štěstí - je stavební technik - inženýra neudělal, protože mu zemřel otec a musel se postarat o rodinu. Takže tak nějak to začlo. A nakonec si vzal velké soustu , měl domluvenou koupi 3 kanceláří a majitel jej ještě ukecal na jednu + bar ! Jenže závistiví sousedi zavolali inspekci a našla se díra v zákoně , tak se dokončení protáhla o rok a půl a to už začla krize. Takže už se to vleče skoro 4 roky a ted už opravdu nemáme východisko. Zadluženi u přátel , prodané veškeré věci co se dali prodat a to nemluvím o tom,že nemáme ani na svatbu , která měla být z prvního prodaného bytu !!!! Tak ve finále budu rodit nevdaná , což jsem nikdy nechtěla. Přítel , chtěl ještě ted aspon malou se dvěma svědkama,ale když jsem čekala tak dlouhio,tak ted už je mi to fuk. Dokonce i při těch všech problémech se mě včera zase ptal,kdy se teda vezmem a já na to , jak na to ted může myslet :jawdrop:
No prostě už je toho po těch letech na mě moc a o dovolené si můžu nechat jen zdát,protože v létě máme vždy největší tržby v obchodě. A na zimní už pak nejsou prachy , když není kšeft přes zimu. No už aby se to vše prodalo a my konečně začli nějak normáááááááááááááááááálně žíííííííííííííííííííííít !