Myslím, že se nejvíc zlobíš sama na sebe... mě po rozvodu začaly chodit obsílky s upomínkama, co není zaplacené... skončilo to tak, že jsem víc jak rok poté splácela věci, co jsem myslela, že jsou placené, protože ex tvrdil, že to platí... např. nájem, pevnou linku, nedoplatek za teplo a vodu, elektriku atd... předtím chodily upomínky na jeho jméno, ale když už u nás nebydlel a neplatil, tak to začali posílat mě... a k tomu jsem musela začít platit úvěr na vyplacení SJM za byt bývalému manželovi... takže pro mně a dva puberťáky a psa mi nakonec po uhrazení všech nutných plateb a splátek zůstaly asi 4000 Kč na měsíc na všechno... bylo to šílené období a dodnes nechápu, jak jsem to zvládla... a nejvíc jsem byla naštvaná právě na sebe, že jsem si vybrala tak špatného partnera, že jsem dětem vybrala špatného otce a že jsem to vůbec dopustila, aby to tak skončilo... dnes vím, že jsem tu žádost o rozvod podala v pravý čas, za pět minut dvanáct, že jsem doslova utekla hrobníkovi z lopaty... protože těsně poté si ex nadělal ještě další šílené dluhy a dnes je ve stádiu oddlužení, takže všechno nad životní minimum se mu strhává na uhrazení nesplacených dluhů (naštěstí už ne za manželství, ono se to od doby, kdy dáš žádost o rozvod nepočítá do SJM)... ale fakt se mi nejvíc ulevilo, když jsem se tím přestala trápit a začala jsem se mít zase ráda... začala jsem to brát jako dost silnou životní zkušenost, díky které si teď umím vážit třeba naprosto jiných hodnot a věcí, než dřív, prostě jako poučení... a ač to bude znít děsně blbě, tak jsem děkovala v duchu svému exovi, že díky této zkušenosti jsem si našla bezvadného, hodného a zodpovědného chlapa a dostala jsem od života šanci začít znovu a lépe...
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Myslím, že se nejvíc zlobíš sama na sebe... mě po rozvodu začaly chodit obsílky s upomínkama, co není zaplacené... skončilo to tak, že jsem víc jak rok poté splácela věci, co jsem myslela, že jsou placené, protože ex tvrdil, že to platí... např. nájem, pevnou linku, nedoplatek za teplo a vodu, elektriku atd... předtím chodily upomínky na jeho jméno, ale když už u nás nebydlel a neplatil, tak to začali posílat mě... a k tomu jsem musela začít platit úvěr na vyplacení SJM za byt bývalému manželovi... takže pro mně a dva puberťáky a psa mi nakonec po uhrazení všech nutných plateb a splátek zůstaly asi 4000 Kč na měsíc na všechno... bylo to šílené období a dodnes nechápu, jak jsem to zvládla... a nejvíc jsem byla naštvaná právě na sebe, že jsem si vybrala tak špatného partnera, že jsem dětem vybrala špatného otce a že jsem to vůbec dopustila, aby to tak skončilo... dnes vím, že jsem tu žádost o rozvod podala v pravý čas, za pět minut dvanáct, že jsem doslova utekla hrobníkovi z lopaty... protože těsně poté si ex nadělal ještě další šílené dluhy a dnes je ve stádiu oddlužení, takže všechno nad životní minimum se mu strhává na uhrazení nesplacených dluhů (naštěstí už ne za manželství, ono se to od doby, kdy dáš žádost o rozvod nepočítá do SJM)... ale fakt se mi nejvíc ulevilo, když jsem se tím přestala trápit a začala jsem se mít zase ráda... začala jsem to brát jako dost silnou životní zkušenost, díky které si teď umím vážit třeba naprosto jiných hodnot a věcí, než dřív, prostě jako poučení... a ač to bude znít děsně blbě, tak jsem děkovala v duchu svému exovi, že díky této zkušenosti jsem si našla bezvadného, hodného a zodpovědného chlapa a dostala jsem od života šanci začít znovu a lépe...