Všem vám moc děkuji za názory..Já vím že chyba není jen v něm..oba na tom máme svůj podíl..hlavně si myslím že nebyl připravený na tento život a změnu..protože opravdu od porodu to šlo od desíti k pěti, protože byl zvyklej že je středem pozornosti a když dojede na víkend dom tak se všechno kolem něho točilo a jak byl malej tak jsem na něho neměla tolik času a vše se vlastně točilo kolem malého. Docela se mnou i mávaly hormony, ale teďka už je to v pořádku, ale i tak se to nezměnilo..strašně jsme se od sebe oddálili..člověk se mění a on se změnil anebo jsem se v něm spletla :( ale takovej nebyl..býval pozorný a moje názory bral a věděl že mám v hodně věcech pravdu..ale poslendí dobou říkal že jsem blbá a říkám pičoviny..ale kdybych byla blbá tak snad nevychovám miminko..a syn je zlatej..opravdu si nemůžu stěžovat jak ho mám vychovaného na to jak je malej.. takže je to tak že se budeme rozvádět..včera to vyvrcholilo..všetci jsme se brutálně dohadali a je tím pádem konec..na jednu stranu ale jsme domluveni ohledně majetku a hlavně malého..takže by to mělo být rychlé a neměl by být problém. Takže za toto jsem ráda..ale na druhou stranu mě strašně tíží u srdce, protože ho mám moc ráda, ale to nejde aby trpěl malej a mi se hádali..co by on z toho dětství měl..třeba si budeme po rozvodu rozumnět lépe..ale to nechám osudu co mi nadělí..já jsem ráda, že jsme domluveni a hlavně že nebude tím vším trpět malej- vždyť on za to nemůže že to tak dopadlo..to je to nejkrásnější stvořeníčko a štěstíčko - to je můj život. Děkuji vám všem ještě jednou a doufám, že to bude dobré a hlavně tak jak jsme se domluvili.. Jen se bojím toho že jeho mama bude do něho hučet ohledně malého..protože něco říkala v tom smyslu že ho bude mít na víkendy..on o něho tolik nestojí..mu stačí se s ním pomuchlat a být dvě hoďky..ale ona se chová jak kdyby na něho měla právo..jsme právě domluveni na tom že ho může vidět kdy chce..ale v mé přitomnosti a až bude větší tak si ho může vzít i na víkend..ale tak tři roky bude jen a jen u mě. A právě se bojím že mu to rozmluví a pak bude probém :( ale on ho bere jen jako že je jeho ale jinak ne ..ona si na něho dělá právo "jakoby byla jeho matka" :( ona ví že když by si vzal maleého tak se o něho bude starat ona - a to chce..protože on bydlí u ni a bude u ní bydlet stále..takže by ho měla vlastně ona a to já nedovolím :( pokud teda tota situace nastane
Všem vám moc děkuji za názory..Já vím že chyba není jen v něm..oba na tom máme svůj podíl..hlavně si myslím že nebyl připravený na tento život a změnu..protože opravdu od porodu to šlo od desíti k pěti, protože byl zvyklej že je středem pozornosti a když dojede na víkend dom tak se všechno kolem něho točilo a jak byl malej tak jsem na něho neměla tolik času a vše se vlastně točilo kolem malého. Docela se mnou i mávaly hormony, ale teďka už je to v pořádku, ale i tak se to nezměnilo..strašně jsme se od sebe oddálili..člověk se mění a on se změnil anebo jsem se v něm spletla :( ale takovej nebyl..býval pozorný a moje názory bral a věděl že mám v hodně věcech pravdu..ale poslendí dobou říkal že jsem blbá a říkám pičoviny..ale kdybych byla blbá tak snad nevychovám miminko..a syn je zlatej..opravdu si nemůžu stěžovat jak ho mám vychovaného na to jak je malej..
takže je to tak že se budeme rozvádět..včera to vyvrcholilo..všetci jsme se brutálně dohadali a je tím pádem konec..na jednu stranu ale jsme domluveni ohledně majetku a hlavně malého..takže by to mělo být rychlé a neměl by být problém. Takže za toto jsem ráda..ale na druhou stranu mě strašně tíží u srdce, protože ho mám moc ráda, ale to nejde aby trpěl malej a mi se hádali..co by on z toho dětství měl..třeba si budeme po rozvodu rozumnět lépe..ale to nechám osudu co mi nadělí..já jsem ráda, že jsme domluveni a hlavně že nebude tím vším trpět malej- vždyť on za to nemůže že to tak dopadlo..to je to nejkrásnější stvořeníčko a štěstíčko - to je můj život. Děkuji vám všem ještě jednou a doufám, že to bude dobré a hlavně tak jak jsme se domluvili..
Jen se bojím toho že jeho mama bude do něho hučet ohledně malého..protože něco říkala v tom smyslu že ho bude mít na víkendy..on o něho tolik nestojí..mu stačí se s ním pomuchlat a být dvě hoďky..ale ona se chová jak kdyby na něho měla právo..jsme právě domluveni na tom že ho může vidět kdy chce..ale v mé přitomnosti a až bude větší tak si ho může vzít i na víkend..ale tak tři roky bude jen a jen u mě. A právě se bojím že mu to rozmluví a pak bude probém :( ale on ho bere jen jako že je jeho ale jinak ne ..ona si na něho dělá právo "jakoby byla jeho matka" :( ona ví že když by si vzal maleého tak se o něho bude starat ona - a to chce..protože on bydlí u ni a bude u ní bydlet stále..takže by ho měla vlastně ona a to já nedovolím :( pokud teda tota situace nastane
mějte se všetci krásně