Ahoj Miru, tak u nás je to přesně naopak - Verunka různé skládačky, kostky apod. miluje a vydrží u toho hodiny a hodiny :) to co všechno zvládne sestavit z lega bych kolikrát nedala dohromady ani já :s: za to to mluvení pořád nic moc, jsou to všechno spíš jednoslovní výrazy typu hačí, hají, papat, apod...je jich spousta, ale skoro všechny jsou nějak zkomolené, nebo zkrátka pro ostatní nesrozumitelné...ale zdá se, že ona si s tím zatím vystačí, většinou se domluvíme :) zato Káťa žvatlá o 106 :) mama, baba, tata, papa, jeje, a ještě několik dalších...koupeme už asi měsíc taky společně, Káťa hezky hačá, ale přece jenom jí mám radši v takovém tom sedátku, je to jistější - obě totiž v té vodě dost řádí, tak aspoň není tak velké riziko, že by se něco stalo...jinak leze, už asi taky přes měsíc a teď se pomalinku začíná pokoušet postavit (nevím kam spěchá - asi chce dohonit Verču) :s: se zoubkama je to u nás úplně stejné - Verunce rostou poslední 4 stoličky - dvě už jsou prořízlé špičky, tak jediný projev je, že má ruku často narvanou v puse...a Káťa to samý, zatím má jen dvě dolní jedničky, ale min. 4 zoubky jsou na cestě, takže se to bohužel odráží i na spaní v noci - většinou se poslední dny budí každé dvě hodiny (občas i za hodinu...) s hrozným řevem a tím že dudlíka odmítá, tak jediné co zabere je prso :( tak si občas taky připadám jako chodící mrtvola, ale jsou pak okamžiky, které mi toto všechno několikanásobně vynahradí a já nelituju, že to máme tak jak to máme :) (a to si myslím je to hlavní) např. když si spolu hrajou nebo když Káťa třeba včera brečela, tak Verča přiběhla a začla jí hladit a Káťa brečet přestala :c:
In reply to Ahoj holky, tak se hlásíme by Miroslava Ponížilová
Ahoj Miru, tak u nás je to přesně naopak - Verunka různé skládačky, kostky apod. miluje a vydrží u toho hodiny a hodiny :) to co všechno zvládne sestavit z lega bych kolikrát nedala dohromady ani já :s: za to to mluvení pořád nic moc, jsou to všechno spíš jednoslovní výrazy typu hačí, hají, papat, apod...je jich spousta, ale skoro všechny jsou nějak zkomolené, nebo zkrátka pro ostatní nesrozumitelné...ale zdá se, že ona si s tím zatím vystačí, většinou se domluvíme :) zato Káťa žvatlá o 106 :) mama, baba, tata, papa, jeje, a ještě několik dalších...koupeme už asi měsíc taky společně, Káťa hezky hačá, ale přece jenom jí mám radši v takovém tom sedátku, je to jistější - obě totiž v té vodě dost řádí, tak aspoň není tak velké riziko, že by se něco stalo...jinak leze, už asi taky přes měsíc a teď se pomalinku začíná pokoušet postavit (nevím kam spěchá - asi chce dohonit Verču) :s: se zoubkama je to u nás úplně stejné - Verunce rostou poslední 4 stoličky - dvě už jsou prořízlé špičky, tak jediný projev je, že má ruku často narvanou v puse...a Káťa to samý, zatím má jen dvě dolní jedničky, ale min. 4 zoubky jsou na cestě, takže se to bohužel odráží i na spaní v noci - většinou se poslední dny budí každé dvě hodiny (občas i za hodinu...) s hrozným řevem a tím že dudlíka odmítá, tak jediné co zabere je prso :( tak si občas taky připadám jako chodící mrtvola, ale jsou pak okamžiky, které mi toto všechno několikanásobně vynahradí a já nelituju, že to máme tak jak to máme :) (a to si myslím je to hlavní) např. když si spolu hrajou nebo když Káťa třeba včera brečela, tak Verča přiběhla a začla jí hladit a Káťa brečet přestala :c: