Áji, počkejte, dočkáte se. Na trápení kašli, na ostatní taky. Já vím, je to těžký, taky jsem si to brala. Ale časem jsem si vypěstovala důvěru v sebe jako matky a k Terezce jako k človíčku malinkýmu, který se musí naučit takových novinek a všeho. Pamatuju si z MT diskuzi, kde jiná maminka odsuzovala nějaké dítě tříleté, že nemluví atd, že se mu mamka nevěnuje a tak...tak to tak není. Musím říct, že nejednou mě Terezka přivedla do úzkých svým mluvením :-D. A to se těš :-D. Dětská fantazie nezná mezí... :€Ss€: Mám ještě mladšího bráchu a na něj jsme byly dva sourozenci starší, tzn.jsme si s ním pořád hrály, hlavně já teda, bráchové jsou o 9 let. No a naši. Takže denně 4 lidi okolo. A ten ve třech letech mluvil AJOJ a MÁMA TÁTA NENÍ :-D. Byl kouzelný dítě, usměvavý, pohodář, dodnes je takový. Ale když pak začal mluvit, tak nás všechny bolela hlava :-D. A nakonec chodil na logopedii do 7-mi let, protože mluvil strašně rychle a drmolil a nikdo cizí krom nás mu nerozuměl :-D. Dnes toho tolik nenamluví :-).
PS: jsem zvědavá, kdy tohle nejapné okolí přestane ošklivě srovnávat a narážet co by jaký dítě už mělo. Asi v každém věku se něco najde...Nejdříve to bylo, přetáčení, plazení, lezení, stání, sezení, chození, mluvení, nočník, dudlík, papání, kreslení, počítání, barvy, známky ve škole ... Proboha, to je strašnej nátlak jak na děti, tak na mamči :-(. Takže hlavu vzhůru ;-).
In reply to No s tím mluvením no je u by Ajinka83
Áji, počkejte, dočkáte se. Na trápení kašli, na ostatní taky. Já vím, je to těžký, taky jsem si to brala. Ale časem jsem si vypěstovala důvěru v sebe jako matky a k Terezce jako k človíčku malinkýmu, který se musí naučit takových novinek a všeho.
Pamatuju si z MT diskuzi, kde jiná maminka odsuzovala nějaké dítě tříleté, že nemluví atd, že se mu mamka nevěnuje a tak...tak to tak není.
Musím říct, že nejednou mě Terezka přivedla do úzkých svým mluvením :-D. A to se těš :-D. Dětská fantazie nezná mezí... :€Ss€:
Mám ještě mladšího bráchu a na něj jsme byly dva sourozenci starší, tzn.jsme si s ním pořád hrály, hlavně já teda, bráchové jsou o 9 let. No a naši. Takže denně 4 lidi okolo. A ten ve třech letech mluvil AJOJ a MÁMA TÁTA NENÍ :-D. Byl kouzelný dítě, usměvavý, pohodář, dodnes je takový. Ale když pak začal mluvit, tak nás všechny bolela hlava :-D. A nakonec chodil na logopedii do 7-mi let, protože mluvil strašně rychle a drmolil a nikdo cizí krom nás mu nerozuměl :-D. Dnes toho tolik nenamluví :-).
PS: jsem zvědavá, kdy tohle nejapné okolí přestane ošklivě srovnávat a narážet co by jaký dítě už mělo. Asi v každém věku se něco najde...Nejdříve to bylo, přetáčení, plazení, lezení, stání, sezení, chození, mluvení, nočník, dudlík, papání, kreslení, počítání, barvy, známky ve škole ... Proboha, to je strašnej nátlak jak na děti, tak na mamči :-(.
Takže hlavu vzhůru ;-).