když začnu od začátku, tak já už toho mám taky celkem dost za sebou.. Jako první problém se objevil spermiogram u manžela, žádné spermie. Takže operace kde se mu snažili nějaké spermie odebrat přímo z varlat. našli jenom jednotlivé spermie. takže sme doufali, že to bude stačit na IVF s ICSI. takže minulý rok v září jsem začala stimulovat. moje tělo nijak extra na injekce nereagovalo a měla jsem jenom 4vajíčka. Paní embrioložka říkala, že manžovi spermie jsou celkem nekvalitní. Přišel další šok. Budeme muset použít spermie dárce. Kdo nezažije, ten tu bezmoc nepochopí nevypadá to na první pohled tak složitě říct, ANO chceme dárce, pro manžela to bylo šílený.Ani do tedka s tím není moc smířený že vlsatně jako chlap úplně selhal. Takže dvě vajíčka oplodnili manžovými a dvě dárcovskými spermiemi. Ale bohužel za 14 po ET jsem začala krvácet. Neměla jsem vůbec sílu jít zase do něčeho dalšího. Pak mi paní dr. říkala, že bysme mohli zkusit IUI když máme toho dárce, ale nejdřív musím na laparo. tak před vánoci jsem byla v nemocnici. V lednu jsme tedy zkusili IUI. ale nevyšlo to. zase šok, že to nejde.. pak sme si měsíc dali pauzu a na konci února jsme do toho šli zase,ale dostala jsem clostík. a co se nestalo? za 14dní jsem našla na testu dvě čárky, radost obrovská. jenomže na začátku 7.týdne jsem začala malinko špinit tak jsem šla na utz. tam mi řekli, že je to nějaký malinkatý. vůbec neodpovídalo velokosti v daném týdnu a srdíčko taky žádné. a o 5 dní déle zase utz a pořád to bylo stejné. DR.konstatoval zamlklé těhotenství. Následovala revize a ta mě potopila hodně hluboko. Celkem dlouho mi trvalo, než jsem se z toho dostala. Tedka se připravujeme na další pokus IUI. Snažím se být optimistická a věřím, že to výjde a dopadne to všechno dobře. ale obavy jsou stejnak pořád, co bude když to zase nevýjde.. musíme jít dál a snažit se věřit.. jinak je mi 22 a myslím si, že toho mám za sebou už taky hodně, o mimi se snažíme už 2 a půl roku.
když začnu od začátku, tak já už toho mám taky celkem dost za sebou.. Jako první problém se objevil spermiogram u manžela, žádné spermie. Takže operace kde se mu snažili nějaké spermie odebrat přímo z varlat. našli jenom jednotlivé spermie. takže sme doufali, že to bude stačit na IVF s ICSI. takže minulý rok v září jsem začala stimulovat. moje tělo nijak extra na injekce nereagovalo a měla jsem jenom 4vajíčka. Paní embrioložka říkala, že manžovi spermie jsou celkem nekvalitní. Přišel další šok. Budeme muset použít spermie dárce. Kdo nezažije, ten tu bezmoc nepochopí nevypadá to na první pohled tak složitě říct, ANO chceme dárce, pro manžela to bylo šílený.Ani do tedka s tím není moc smířený že vlsatně jako chlap úplně selhal. Takže dvě vajíčka oplodnili manžovými a dvě dárcovskými spermiemi. Ale bohužel za 14 po ET jsem začala krvácet. Neměla jsem vůbec sílu jít zase do něčeho dalšího. Pak mi paní dr. říkala, že bysme mohli zkusit IUI když máme toho dárce, ale nejdřív musím na laparo. tak před vánoci jsem byla v nemocnici. V lednu jsme tedy zkusili IUI. ale nevyšlo to. zase šok, že to nejde.. pak sme si měsíc dali pauzu a na konci února jsme do toho šli zase,ale dostala jsem clostík. a co se nestalo? za 14dní jsem našla na testu dvě čárky, radost obrovská. jenomže na začátku 7.týdne jsem začala malinko špinit tak jsem šla na utz. tam mi řekli, že je to nějaký malinkatý. vůbec neodpovídalo velokosti v daném týdnu a srdíčko taky žádné. a o 5 dní déle zase utz a pořád to bylo stejné. DR.konstatoval zamlklé těhotenství. Následovala revize a ta mě potopila hodně hluboko. Celkem dlouho mi trvalo, než jsem se z toho dostala. Tedka se připravujeme na další pokus IUI. Snažím se být optimistická a věřím, že to výjde a dopadne to všechno dobře. ale obavy jsou stejnak pořád, co bude když to zase nevýjde.. musíme jít dál a snažit se věřit.. jinak je mi 22 a myslím si, že toho mám za sebou už taky hodně, o mimi se snažíme už 2 a půl roku.