Ahoj, tak já mám čerstvou zkušenost s mým druhým těhotenstvím, tak Ti ráda odpovím. Když jsem podruhé otěhotněla, bylo našemu Honzíkovi 16 měsíců. Takže podle termínu porodu jsme měli mít věkový rozdíl mezi dětmi 25 měsíců. Měla jsem samozřejmě strašnou radost, že jsem těhotná, ale zároveň i obavy, jak to těhotenství bude probíhat, když musím každou chvilku Honzíka nosit a hlavně se s ním často nervovat, protože si už od 15 měsíců začínal prosazovat svou tvrdnou hlavičku a začal se nám pěkně vztekat. Toto vzpurné období bohužel pokračuje i po narození druhého miminka, takže ty nervy budou asi pořád. Druhé těhotenství bylo tak náročnější hlavně psychicky, ale i fyzicky - první 4 měsíce jsem prakticky prozvracela, v 19. týdnu jsem trošku špinila a musela jsem ubrat a víc se šetřit. Takže jsem neměla nosit žádné těžké věci včetně Honzíka. Naštěstí se špinění brzy spravilo a já jsem si nedala říct a občas Honzíka stejně poponesla. Ono to snad ani nejde ho nevzít, když ke mně natahuje ruce a chce pochovat :-). A ještě jsem až do 18 a půl měsíců kojila Honzíka a pak se mi sám ve 4. měsíci odstavil. Naštěstí, jinak bych byla asi už dost vyčerpaná. Ve 30. týdnu mi doktor zjistil nízko nasedající placentu, takže jsem se měla znovu víc šetřit, abych nezačala krvácet. Od 30. týdne se mi navíc teď začal zkracovat a měknout čípek, takže i proto jsem se měla víc šetřit. Taky jsem dostala magnézium na tvrdnutí bříška a křeče v lýtkách, což jsem u prvního těhotenství vůbec nepoznala. Asi díky tomu zkrácenému čípku jsem nakonec porodila skoro o 3 týdny dřív ve 37+3 tt. a i když jsem porod tak brzy nečekala, nakonec jsem byla ráda, že se rozběhl dříve a že se mi narodil zdravý chlapeček. Měla jsem totiž zkalenou plodovou vodu a miminko mělo omotanou pupeční šňůru kolem krku, takže byl nejvyšší čas, aby vykouklo na svět dřív, než by došlo k nějakým komplikacím. Sice jsem si chtěla bříška užívat hezky až do termínu, ale takhle jsem fakt ráda, že jsem radši porodila dřív, ale zdravé miminko :-). Během těhotenství mě Honzík do břicha kopl několikrát - hlavně při přebalování, když se mnou bojoval. Miminko je naštěstí v bříšku chráněno plodovou vodou, takže pokud nedojde k nějakým větším ránám, tak by mu to ublížit nemělo. Pokud není tedy těhotenství nějak víc rizikové, kdy by hrozil předčasný porod apod., tak se určitě druhé dítě dá bez problémů donosit až do termínu a to i když budeš poponášet staršího chlapečka. Když roste bříško, je dobré ho nosit spíš na boku, kde si ho opíráš o bok a ne o bříško. Pokud se ale v těhotenství vyskytnou nějaké problémy, což může nastat i když se jedná o první těhotenství, tak je samozřejmě důležité dodržovat pokyny lékaře ohledně šetření se a co nejvíc odpočívat. Starší dítě pak musí co nejvíc hlídat ostatní z rodiny, pokud je to možné. Takhle dopředu se ale nedá odhadnout, jak bude probíhat Tvoje druhé těhotenství. Já Ti moc přeju, ať u Tebe nenastanou podobné problémy jako jsem měla já a ať i druhé miminko donosíš hezky až do termínu :-). Pa :a:
Ahoj,
tak já mám čerstvou zkušenost s mým druhým těhotenstvím, tak Ti ráda odpovím.
Když jsem podruhé otěhotněla, bylo našemu Honzíkovi 16 měsíců. Takže podle termínu porodu jsme měli mít věkový rozdíl mezi dětmi 25 měsíců.
Měla jsem samozřejmě strašnou radost, že jsem těhotná, ale zároveň i obavy, jak to těhotenství bude probíhat, když musím každou chvilku Honzíka nosit a hlavně se s ním často nervovat, protože si už od 15 měsíců začínal prosazovat svou tvrdnou hlavičku a začal se nám pěkně vztekat. Toto vzpurné období bohužel pokračuje i po narození druhého miminka, takže ty nervy budou asi pořád.
Druhé těhotenství bylo tak náročnější hlavně psychicky, ale i fyzicky - první 4 měsíce jsem prakticky prozvracela, v 19. týdnu jsem trošku špinila a musela jsem ubrat a víc se šetřit. Takže jsem neměla nosit žádné těžké věci včetně Honzíka. Naštěstí se špinění brzy spravilo a já jsem si nedala říct a občas Honzíka stejně poponesla. Ono to snad ani nejde ho nevzít, když ke mně natahuje ruce a chce pochovat :-).
A ještě jsem až do 18 a půl měsíců kojila Honzíka a pak se mi sám ve 4. měsíci odstavil. Naštěstí, jinak bych byla asi už dost vyčerpaná.
Ve 30. týdnu mi doktor zjistil nízko nasedající placentu, takže jsem se měla znovu víc šetřit, abych nezačala krvácet. Od 30. týdne se mi navíc teď začal zkracovat a měknout čípek, takže i proto jsem se měla víc šetřit. Taky jsem dostala magnézium na tvrdnutí bříška a křeče v lýtkách, což jsem u prvního těhotenství vůbec nepoznala.
Asi díky tomu zkrácenému čípku jsem nakonec porodila skoro o 3 týdny dřív ve 37+3 tt. a i když jsem porod tak brzy nečekala, nakonec jsem byla ráda, že se rozběhl dříve a že se mi narodil zdravý chlapeček. Měla jsem totiž zkalenou plodovou vodu a miminko mělo omotanou pupeční šňůru kolem krku, takže byl nejvyšší čas, aby vykouklo na svět dřív, než by došlo k nějakým komplikacím. Sice jsem si chtěla bříška užívat hezky až do termínu, ale takhle jsem fakt ráda, že jsem radši porodila dřív, ale zdravé miminko :-).
Během těhotenství mě Honzík do břicha kopl několikrát - hlavně při přebalování, když se mnou bojoval. Miminko je naštěstí v bříšku chráněno plodovou vodou, takže pokud nedojde k nějakým větším ránám, tak by mu to ublížit nemělo.
Pokud není tedy těhotenství nějak víc rizikové, kdy by hrozil předčasný porod apod., tak se určitě druhé dítě dá bez problémů donosit až do termínu a to i když budeš poponášet staršího chlapečka. Když roste bříško, je dobré ho nosit spíš na boku, kde si ho opíráš o bok a ne o bříško.
Pokud se ale v těhotenství vyskytnou nějaké problémy, což může nastat i když se jedná o první těhotenství, tak je samozřejmě důležité dodržovat pokyny lékaře ohledně šetření se a co nejvíc odpočívat. Starší dítě pak musí co nejvíc hlídat ostatní z rodiny, pokud je to možné.
Takhle dopředu se ale nedá odhadnout, jak bude probíhat Tvoje druhé těhotenství. Já Ti moc přeju, ať u Tebe nenastanou podobné problémy jako jsem měla já a ať i druhé miminko donosíš hezky až do termínu :-).
Pa :a:
________________________________
http://alenkasuchankova.blog.cz/