Ahoj holky, asi trošku odbočím od tématu. Nedívaly jste se někdo dnes večer na Barrandově na film Den pro mou lásku? Nevím, jestli jsem tento film viděla už dřív, ale dnes to bylo poprvé, kdy jsem se na něho dívala, co mám vlastní děti. A až teď jsem to prožívala tak, jako bych to jako bezdětná nikdy neprožívala. Musím říct, že u žádného jiného filmu jsem nebrečela tolik, jako u tohoto :r: . Prakticky celý film jsem viděla v slzách :r: . Úplně mě u toho mrazilo, když jsem si jenom představila téměř stejně starého Honzíka, jako byla ta holčička a vůbec si nedokážu představit tu šílenou bolest, kterou museli zažívat její rodiče, když zemřela :r: . Opravdu nemůže být nic horšího než smrt vlastního dítěte :-(. Myslím, že bych se s tím asi nikdy nedokázala vyrovnat a to, jak obtížně nacházeli rodiče ve filmu k sobě cestu zpátky, bylo opravdu strašně reálné. Je to skvěle natočený nesmírně působivý film se skvělými hereckými výkony, ale myslím, že víckrát už na něj koukat nebudu. Úplně mě to drásalo a šla na mě hrůza, že by se něco takového mohlo stát i našim klukům :-(. O to víc se teď uvědomuju, jaký je to dar mít děti a že si musíme vážit každého dne s nimi a toho, že jsou zdravé. Zdraví je opravdu to nejcennější, co máme. :a:
Ahoj holky,
asi trošku odbočím od tématu. Nedívaly jste se někdo dnes večer na Barrandově na film Den pro mou lásku? Nevím, jestli jsem tento film viděla už dřív, ale dnes to bylo poprvé, kdy jsem se na něho dívala, co mám vlastní děti. A až teď jsem to prožívala tak, jako bych to jako bezdětná nikdy neprožívala. Musím říct, že u žádného jiného filmu jsem nebrečela tolik, jako u tohoto :r: . Prakticky celý film jsem viděla v slzách :r: .
Úplně mě u toho mrazilo, když jsem si jenom představila téměř stejně starého Honzíka, jako byla ta holčička a vůbec si nedokážu představit tu šílenou bolest, kterou museli zažívat její rodiče, když zemřela :r: . Opravdu nemůže být nic horšího než smrt vlastního dítěte :-(. Myslím, že bych se s tím asi nikdy nedokázala vyrovnat a to, jak obtížně nacházeli rodiče ve filmu k sobě cestu zpátky, bylo opravdu strašně reálné.
Je to skvěle natočený nesmírně působivý film se skvělými hereckými výkony, ale myslím, že víckrát už na něj koukat nebudu. Úplně mě to drásalo a šla na mě hrůza, že by se něco takového mohlo stát i našim klukům :-(.
O to víc se teď uvědomuju, jaký je to dar mít děti a že si musíme vážit každého dne s nimi a toho, že jsou zdravé. Zdraví je opravdu to nejcennější, co máme. :a: