Alespoň takhle Vám všem chci poděkovat za podporu, rady, Vaše pohledy na věc... zkrátka jste moc fajn. Nechci to tu moc rozpitvávat, přeci jen je to veřejný web, každopádně soužití s bývalou manželkou je dost náročné, a to i přesto, že se nijak nestýkáme, ale každopádně tu je a kontaktu s ní se díky Pájovi nelze vyhnout zcela. Největší průser na tom všem je právě ta střídavá péče, zvláště pokud jsou postoje k výchově dítěte zcela odlišné, takže dítko lítá jak pinpongáč mezi mámou a tátou, a díky opravdu nehezké povaze vlastní matky musí třídit, co u ní řekne a co ne (jak jsme zjistili tak ji dokáže vytočit kdeco, třeba blbost typu, že má Pája rád našeho psa). Bohužel výhradní péče možná není, otcové jsou v dnešní společnosti na tom sice lépe, leč stále není standardem, aby dítko bez mrknutí soudcova oka vyrůstalo pouze u otce a David (ač sám právo vystudoval) se do těchto nehezkých bojů pouštět nechce (tak nějak má, a asi oprávněně, strach z reakce pipky). Asi by se nad tím, co se stalo, mělo mávnout rukou, ale mám nějaký vícecitlivý období a tak mě dokáže rozhodit i taková hloupá husa. A navíc jsem trošku "italský" typ, takže takové stáhnutí se do ústraní, není nic pro mne. A chjo... Jinak extemore mělo ještě svou gradaci, ztah kdy s onou "dámou" pohovořil i David, a výsledkem byla taktéž sprška sprostých slov v podstatě s výčitkou, jak to že není na její straně a následné prásknutí s telefonem. P.S.: pro všehny nechť jsou mé zkušenosti výstrahou, že mít vztah s mužem, který má za sebou nepovedené manželství s dítkem, je dost adrenalinový zážitek (a v mém případě asi celoživotní), takže hoodně rozmýšlet, než se do něčeho takového vrhnout (kdybych Davida nemilovala, tak jsem dávno pryč ) (jo a paradoxem na tom všem je, že můj vztah s bývalým mužem je zcela bezproblémový, takže vím, že to vše může fungovat i úplně na pohodu)
In reply to Tak u nás svítí by Tinax
Alespoň takhle Vám všem chci poděkovat za podporu, rady, Vaše pohledy na věc... zkrátka jste moc fajn. Nechci to tu moc rozpitvávat, přeci jen je to veřejný web, každopádně soužití s bývalou manželkou je dost náročné, a to i přesto, že se nijak nestýkáme, ale každopádně tu je a kontaktu s ní se díky Pájovi nelze vyhnout zcela. Největší průser na tom všem je právě ta střídavá péče, zvláště pokud jsou postoje k výchově dítěte zcela odlišné, takže dítko lítá jak pinpongáč mezi mámou a tátou, a díky opravdu nehezké povaze vlastní matky musí třídit, co u ní řekne a co ne (jak jsme zjistili tak ji dokáže vytočit kdeco, třeba blbost typu, že má Pája rád našeho psa). Bohužel výhradní péče možná není, otcové jsou v dnešní společnosti na tom sice lépe, leč stále není standardem, aby dítko bez mrknutí soudcova oka vyrůstalo pouze u otce a David (ač sám právo vystudoval) se do těchto nehezkých bojů pouštět nechce (tak nějak má, a asi oprávněně, strach z reakce pipky). Asi by se nad tím, co se stalo, mělo mávnout rukou, ale mám nějaký vícecitlivý období a tak mě dokáže rozhodit i taková hloupá husa. A navíc jsem trošku "italský" typ, takže takové stáhnutí se do ústraní, není nic pro mne. A chjo... Jinak extemore mělo ještě svou gradaci, ztah kdy s onou "dámou" pohovořil i David, a výsledkem byla taktéž sprška sprostých slov v podstatě s výčitkou, jak to že není na její straně a následné prásknutí s telefonem.
P.S.: pro všehny nechť jsou mé zkušenosti výstrahou, že mít vztah s mužem, který má za sebou nepovedené manželství s dítkem, je dost adrenalinový zážitek (a v mém případě asi celoživotní), takže hoodně rozmýšlet, než se do něčeho takového vrhnout (kdybych Davida nemilovala, tak jsem dávno pryč ) (jo a paradoxem na tom všem je, že můj vztah s bývalým mužem je zcela bezproblémový, takže vím, že to vše může fungovat i úplně na pohodu)