Je to fakt zvláštní pocit poslat našeho Honzíčka někam mezi cizí děti a hlavně paní učitelky, které se tam o něj budou starat. Doteď jsem ho měla pod dohledem buď já, nebo moji rodiče, které dobře znám, ale teď půjde do neznámého. Trošku mám strach z toho, jak si tam zvykne, když tam bude jen 1x týdně. Když vidím, jak doma zlobí, křičí, vzteká se, kleje apod., tak se hrozím toho, jestli to začne předvádět i ve školce. Aby tam nevypadal za toho nejzkaženějšího a nejzlobivějšího. A taky jestli se bude chtít dělit o hračky - doma všechno bráškovi bere z rukou, takže mu nikdy nic nezůstane. Honzík má teď takové období "všechno je moje a nepůjčím to", tak jsem zvědavá, aby nebyl na děti ve školce nějak zlý. Navíc je to pěkný divoch, je hodně živý, ale ty učitelky už mají s podobnými dětmi určitě spoustu zkušeností a snad si s ním poradí. Teď dávám na poslední chvíli dohromady vše, co bude ve školce potřebovat - teplákové soupravy, kalhoty do třídy, prádlo na převlečení, boty, pláštěnku atd. - dnes jsem na cedulky u věcí nažehlovala štítky s jeho příjmením, protože chtějí mít všechny věci označené. Zítra musím označit ještě kecky, bačkory, kšiltovku apod. Snažím se mu tam dávat věci, které mu půjdou oblékat - natahovací tepláky, rozepínací bundy na zip (žádné přes hlavu) apod. - sice se umí obléci, ale často si dává kalhoty opačně, boty si nazouvá taky opačně apod. Tak snad mu tam s tím učitelky trošku pomůžou. Taky řeším, v čem ty věci ve školce bude mít. Pořídila jsem mu plátěné sáčky na boty se zatahovací šňůrkou, stejný sáček použiju i na náhradní prádlo a tepláky a na věci na převlečení do třídy a navenek použiju plátěnou tašku taky na zatahování. Snad to tak bude stačit. Nebo jak to řešíš Ty s těmito věcmi do školky? Trošku mě uklidňuje právě to, že tam bude chodit jen 1x týdně, takže to pro něj ani pro nás nebude taková radikální změna, jakoby to byla, kdyby tam chodil každý den. Ale je mi to trošku líto, že končí to období, kdy byl závislý jen na nás a že se najednou začne víc osamostatňovat, hledat si kamarády apod. Ale chápu, že je to pro něj důležité, hlavně pro jeho vývoj potřebuje společnost svých vrstevníků. Tak snad to zvládneme. :a:
In reply to Snad se vam ty solkove nemoci by siska333
Je to fakt zvláštní pocit poslat našeho Honzíčka někam mezi cizí děti a hlavně paní učitelky, které se tam o něj budou starat. Doteď jsem ho měla pod dohledem buď já, nebo moji rodiče, které dobře znám, ale teď půjde do neznámého. Trošku mám strach z toho, jak si tam zvykne, když tam bude jen 1x týdně. Když vidím, jak doma zlobí, křičí, vzteká se, kleje apod., tak se hrozím toho, jestli to začne předvádět i ve školce. Aby tam nevypadal za toho nejzkaženějšího a nejzlobivějšího. A taky jestli se bude chtít dělit o hračky - doma všechno bráškovi bere z rukou, takže mu nikdy nic nezůstane. Honzík má teď takové období "všechno je moje a nepůjčím to", tak jsem zvědavá, aby nebyl na děti ve školce nějak zlý. Navíc je to pěkný divoch, je hodně živý, ale ty učitelky už mají s podobnými dětmi určitě spoustu zkušeností a snad si s ním poradí.
Teď dávám na poslední chvíli dohromady vše, co bude ve školce potřebovat - teplákové soupravy, kalhoty do třídy, prádlo na převlečení, boty, pláštěnku atd. - dnes jsem na cedulky u věcí nažehlovala štítky s jeho příjmením, protože chtějí mít všechny věci označené. Zítra musím označit ještě kecky, bačkory, kšiltovku apod.
Snažím se mu tam dávat věci, které mu půjdou oblékat - natahovací tepláky, rozepínací bundy na zip (žádné přes hlavu) apod. - sice se umí obléci, ale často si dává kalhoty opačně, boty si nazouvá taky opačně apod. Tak snad mu tam s tím učitelky trošku pomůžou.
Taky řeším, v čem ty věci ve školce bude mít. Pořídila jsem mu plátěné sáčky na boty se zatahovací šňůrkou, stejný sáček použiju i na náhradní prádlo a tepláky a na věci na převlečení do třídy a navenek použiju plátěnou tašku taky na zatahování. Snad to tak bude stačit. Nebo jak to řešíš Ty s těmito věcmi do školky?
Trošku mě uklidňuje právě to, že tam bude chodit jen 1x týdně, takže to pro něj ani pro nás nebude taková radikální změna, jakoby to byla, kdyby tam chodil každý den. Ale je mi to trošku líto, že končí to období, kdy byl závislý jen na nás a že se najednou začne víc osamostatňovat, hledat si kamarády apod. Ale chápu, že je to pro něj důležité, hlavně pro jeho vývoj potřebuje společnost svých vrstevníků. Tak snad to zvládneme.
:a: