Ahoj, ten článek jsem si přečetla a myslím, že jen přispěje ke znervóznění mnoha maminek. Každé dítě je jiné, některé to učení na nočník zvládne dřív, některé později, ale nakonec se plínek zbaví všechny děti. Neříkám, že se to musí hnát do extrémů, tedy nechávat dětem plínku i ve 3 až 4 letech anebo vysazování na nočník už od půlroku, jako se to dělalo dřív, ale prostě tak nějaký zlatý střed. Hlavně to dítě na to musí být zralé psychicky, aby dokázalo pochopit, co se po něm chce a dokázalo samo ovládnout svěrače. A konkrétní zkušenost? Honzíka jsme na nočník posadili poprvé v 15 měsících. Poprvé se mu to i docela líbilo, ale nevyčural se. Ale jakmile jsme ho tam chtěli posadit podruhé, tak se začal šíleně bránit a ani za nic se neposadil. Tak jsme to nechali na nějakou dobu být a nenutili ho. Navíc v té době na něj začalo přicházet první období vzdoru, tak jsem to nechtěla lámat přes koleno. Znovu jsme nočník vytáhli okolo 18 měsíců - a se stejným výsledkem - Honzík se šíleně bránil a nechtěl se ani za nic posadit. Až kolem 20 měsíců si občas na nočník sednul a vyčural se, ale většinou do něho nic neudělal. Seděl na něm kolikrát jakou dobu, pak si stoupnul a vyčural se na zem. To si pak tu loužičku prohlížel a asi si začal uvědomovat, co to udělal. Se střídavými úspěchy a neúspěchy jsme to takhle zkoušeli až do 2 let. V té době už jakžtakž do nočníku čural, ale sám si ještě neřekl. Dávali jsme ho na něj hlavně po spaní. Až po 2. narozeninách se něco zlomilo a Honzík si začal sám říkat, že chce čurat. Hodně mu v tom pomohlo teplé počasí, kdy jsme ho nechali doma běhat jen tak naostro a v každé místnosti jsme měli jeden nočník, aby ho měl neustále na očích. Kdykoliv na něj přišla potřeba, tak si na ten nočník sám doběhl a vyčural se. Během léta, kdy měl v srpnu 2 a čtvrt roku, se na nočník naučil i kakat a vydržel bez nehody i venku, případně si řekl, že potřebuje a vyčural se venku. A co se týká plínek na spaní, tak nejdřív jsme zrušili plínku na odpolední spánek a bez problémů (asi ve 27 měsících). Bylo to v době, kdy se už nějaký čas budil se suchou plínkou. A když se i po nočním spánku budil suchý, tak jsme zrušili i noční plínku a od 28 měsíců byl ve dne i v noci úplně bez plínek. Takže když to shrnu, během 3 měsíců se naučil sám chodit čurat i kakat na nočník a zbavil se úplně plínek. A vše bylo úplně přirozené v době, kdy na to byl prostě zralý. Takhle podobně to chci dělat i u Tomáška. Pa :a:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Ahoj,
ten článek jsem si přečetla a myslím, že jen přispěje ke znervóznění mnoha maminek.
Každé dítě je jiné, některé to učení na nočník zvládne dřív, některé později, ale nakonec se plínek zbaví všechny děti. Neříkám, že se to musí hnát do extrémů, tedy nechávat dětem plínku i ve 3 až 4 letech anebo vysazování na nočník už od půlroku, jako se to dělalo dřív, ale prostě tak nějaký zlatý střed. Hlavně to dítě na to musí být zralé psychicky, aby dokázalo pochopit, co se po něm chce a dokázalo samo ovládnout svěrače.
A konkrétní zkušenost? Honzíka jsme na nočník posadili poprvé v 15 měsících. Poprvé se mu to i docela líbilo, ale nevyčural se. Ale jakmile jsme ho tam chtěli posadit podruhé, tak se začal šíleně bránit a ani za nic se neposadil. Tak jsme to nechali na nějakou dobu být a nenutili ho. Navíc v té době na něj začalo přicházet první období vzdoru, tak jsem to nechtěla lámat přes koleno.
Znovu jsme nočník vytáhli okolo 18 měsíců - a se stejným výsledkem - Honzík se šíleně bránil a nechtěl se ani za nic posadit.
Až kolem 20 měsíců si občas na nočník sednul a vyčural se, ale většinou do něho nic neudělal. Seděl na něm kolikrát jakou dobu, pak si stoupnul a vyčural se na zem. To si pak tu loužičku prohlížel a asi si začal uvědomovat, co to udělal.
Se střídavými úspěchy a neúspěchy jsme to takhle zkoušeli až do 2 let. V té době už jakžtakž do nočníku čural, ale sám si ještě neřekl. Dávali jsme ho na něj hlavně po spaní.
Až po 2. narozeninách se něco zlomilo a Honzík si začal sám říkat, že chce čurat. Hodně mu v tom pomohlo teplé počasí, kdy jsme ho nechali doma běhat jen tak naostro a v každé místnosti jsme měli jeden nočník, aby ho měl neustále na očích. Kdykoliv na něj přišla potřeba, tak si na ten nočník sám doběhl a vyčural se. Během léta, kdy měl v srpnu 2 a čtvrt roku, se na nočník naučil i kakat a vydržel bez nehody i venku, případně si řekl, že potřebuje a vyčural se venku.
A co se týká plínek na spaní, tak nejdřív jsme zrušili plínku na odpolední spánek a bez problémů (asi ve 27 měsících). Bylo to v době, kdy se už nějaký čas budil se suchou plínkou. A když se i po nočním spánku budil suchý, tak jsme zrušili i noční plínku a od 28 měsíců byl ve dne i v noci úplně bez plínek.
Takže když to shrnu, během 3 měsíců se naučil sám chodit čurat i kakat na nočník a zbavil se úplně plínek.
A vše bylo úplně přirozené v době, kdy na to byl prostě zralý.
Takhle podobně to chci dělat i u Tomáška. Pa :a: