Holky už druhý den je Kája neuvěřitelně protivná a zlobivá. Nedokážu ji uklidnit, pořád sebou šije. Ve dne vůbec nespinká a dožaduje se pozornosti každou minutu. Dneska jsem si ji vzala i do koupelny a koukala na mě jak se sprchuju, jinak by celou dobu řvala, dokud bych nepřišla. Nedokážu jí ani pořádně oblíct nebo přebalit, jak sebou mele. Ještě ani nerozepnu plínku a je na břichu, otočím si ji na záda a šup, je zase na břichu. A pořád dokola. I když zívá, prostě přes den neusne a večer poprvé kolem šesté, tak na hoďku usne a pak až kolem desáté, většinou jedenácté. Ve dvě ráno kojím a pak spinká až do rána, tak do sedmi, pak si ji vezmu k sobě do postele, já ještě dospávám a ona si hraje. Už není možné ji nechat ani samotnou na dece nebo v postýlce. Na dece vůbec. To hned z deky odejde. Když je v postýlce, demonstrativně vyhazuje všechny věci ven, nakonec dudlík a pak se rozeřve, že ho nemá v puse a chce ho. To samé i v jídelní židličce. Ležet nechce, v křesílku jí to asi nebaví ani s hrazdičkou. V jídelní židličce je zatím ochotná sedět, ale ne moc dlouho. Navíc se jí pořád musí podávat hračky, které vyhazuje ven. Už jsem uvažovala i nad tím, že jí tam ty hračky nějak přidělám. Není možné, abych se jí věnovala naplno 24 hodin denně. Navíc teď co se stěhuju ještě pořád. Nic nestíhám, práce mám horu a ještě nosit Káju na rukách všude s sebou. Nedá se to... Jak to zvládáte holky?
Holky už druhý den je Kája neuvěřitelně protivná a zlobivá. Nedokážu ji uklidnit, pořád sebou šije. Ve dne vůbec nespinká a dožaduje se pozornosti každou minutu. Dneska jsem si ji vzala i do koupelny a koukala na mě jak se sprchuju, jinak by celou dobu řvala, dokud bych nepřišla. Nedokážu jí ani pořádně oblíct nebo přebalit, jak sebou mele. Ještě ani nerozepnu plínku a je na břichu, otočím si ji na záda a šup, je zase na břichu. A pořád dokola. I když zívá, prostě přes den neusne a večer poprvé kolem šesté, tak na hoďku usne a pak až kolem desáté, většinou jedenácté. Ve dvě ráno kojím a pak spinká až do rána, tak do sedmi, pak si ji vezmu k sobě do postele, já ještě dospávám a ona si hraje. Už není možné ji nechat ani samotnou na dece nebo v postýlce. Na dece vůbec. To hned z deky odejde. Když je v postýlce, demonstrativně vyhazuje všechny věci ven, nakonec dudlík a pak se rozeřve, že ho nemá v puse a chce ho. To samé i v jídelní židličce. Ležet nechce, v křesílku jí to asi nebaví ani s hrazdičkou. V jídelní židličce je zatím ochotná sedět, ale ne moc dlouho. Navíc se jí pořád musí podávat hračky, které vyhazuje ven. Už jsem uvažovala i nad tím, že jí tam ty hračky nějak přidělám. Není možné, abych se jí věnovala naplno 24 hodin denně. Navíc teď co se stěhuju ještě pořád. Nic nestíhám, práce mám horu a ještě nosit Káju na rukách všude s sebou. Nedá se to... Jak to zvládáte holky?