Koukám holky že se po nocích nudíte, co? Já jsem do 22h balila a pak padla za vlast, ale na tohle téma ráda odpovím :) My jsme před 2 lety začali stavět barák, a já měla velký stresy v práci, vyvrcholilo to tím, že jsem denně chodila z práce s brekem a s Pepou jsme řekli, že to takhle dál nejde, tak jsme si řekli, že se začnem pokoušet o mimi. Tehdy jsme ještě předpokládali, že barák by měl být do zimy hotový, nebo přinejmenším obyvatelný, ale můj otec se na nás vykašlal a nakonec z půl roku byly roky dva. Já vysadila HA a čeklali jsme, nic moc se nedělo a při tý práci s barákem jsme to tak ani nevnímali, pak jsem se sebrali a letěli do Egypta odpočívat, byla to krásná dovolená, po návratu jsem zas dostala MS, byla jsem už zklamaná, ale zkoušeli jsme to chvíli, tak jsem to ještě nijak neřešila, no a hned měsíc na to se MS nedostavila, já už něco tušila od začátku července, neměla jsem absolutně chut k jídlu a začali mě už bolet prsa :) Počkala jsem asi 4 dny a udělala test a byly tam hned // :) Tak jsem hned druhý den jela k Dr., ale ten nic na UTZ neviděl, tak mi další den vzali krev a následující den jsem volala pro výsledky a sestřička mi oznámila, že je to víc než jasné :) Pepa to celé se mnou prožíval, byl se mnou u Dr. a jak nepřicházela ta MS tak pořád psal smsky jestli je to pořád dobrý :///: Mamce jsem to řekla hned po výsledcích, byla taková rozklepaná, ale nechtěla spíš přede mnou brečet, jinak se to pak v rodině rozkřiklo samo a v práci jsem v 10tt odevzdala klíče a telefon a šla na nemocenskou, a jsem za to ráda, sice jsem seděla dost doma, ale měla jsem pohodové těhu bez stresu ... No a Matýsek pak nechtěl ven, proto spadl do dubna a šel císařem, což mě dodnes mrzí, protože jsem byla ošizená o ty první okamžiky, docela mi trvalo si na něj pak zvyknout, brala jsem to spíš všechno jako samozřejmost, úplně se mi vyhly ty pocity nbeskutečného štěstí co tu holky dost popisují, ale nakonec jsem to asi zvládli dobře a je to náš malej andílek :)
In reply to Holky pojďte si by aalis
Koukám holky že se po nocích nudíte, co? Já jsem do 22h balila a pak padla za vlast, ale na tohle téma ráda odpovím :)
My jsme před 2 lety začali stavět barák, a já měla velký stresy v práci, vyvrcholilo to tím, že jsem denně chodila z práce s brekem a s Pepou jsme řekli, že to takhle dál nejde, tak jsme si řekli, že se začnem pokoušet o mimi. Tehdy jsme ještě předpokládali, že barák by měl být do zimy hotový, nebo přinejmenším obyvatelný, ale můj otec se na nás vykašlal a nakonec z půl roku byly roky dva. Já vysadila HA a čeklali jsme, nic moc se nedělo a při tý práci s barákem jsme to tak ani nevnímali, pak jsem se sebrali a letěli do Egypta odpočívat, byla to krásná dovolená, po návratu jsem zas dostala MS, byla jsem už zklamaná, ale zkoušeli jsme to chvíli, tak jsem to ještě nijak neřešila, no a hned měsíc na to se MS nedostavila, já už něco tušila od začátku července, neměla jsem absolutně chut k jídlu a začali mě už bolet prsa :) Počkala jsem asi 4 dny a udělala test a byly tam hned // :) Tak jsem hned druhý den jela k Dr., ale ten nic na UTZ neviděl, tak mi další den vzali krev a následující den jsem volala pro výsledky a sestřička mi oznámila, že je to víc než jasné :) Pepa to celé se mnou prožíval, byl se mnou u Dr. a jak nepřicházela ta MS tak pořád psal smsky jestli je to pořád dobrý :///: Mamce jsem to řekla hned po výsledcích, byla taková rozklepaná, ale nechtěla spíš přede mnou brečet, jinak se to pak v rodině rozkřiklo samo a v práci jsem v 10tt odevzdala klíče a telefon a šla na nemocenskou, a jsem za to ráda, sice jsem seděla dost doma, ale měla jsem pohodové těhu bez stresu ... No a Matýsek pak nechtěl ven, proto spadl do dubna a šel císařem, což mě dodnes mrzí, protože jsem byla ošizená o ty první okamžiky, docela mi trvalo si na něj pak zvyknout, brala jsem to spíš všechno jako samozřejmost, úplně se mi vyhly ty pocity nbeskutečného štěstí co tu holky dost popisují, ale nakonec jsem to asi zvládli dobře a je to náš malej andílek :)