na úvod chci říct - nebuď z toho špatná, spokojené dítě, bez spokojené maminky nebude, jak jsi psala vycítí, že jsi ve stresu a dokud se nesebereš ty, tak to bude začarovaný kruh a ruku na srdce, dlouhodobě přežívat na rozhlíku, jablku a actimelu nejde a zničíš si tím zdraví. a teď můj příběh (to jen proto, abys věděla, že v tom nejsi sama:-)): malá se narodila o měsíc dřív s nízkou porodní váhou na tu dobu (1,9kg) a furt chtěla spát a rozhodně nechtěla jíst a kvůli nepřibírání jsme byly měsíc v porodnici a jak vypadal můj den? co 3 hodiny jídelní proces - přebalit (vždy pokaděná, resp. zesraná), zvážit, nakojit (teda pokusit se), zvážit, zapsat (5 ml nakojeno, max 25 ml), dokrmit MM, uložit, odstříkávat na další dávku dokrmu, tak tahle obštrukce trvala 1,5h, ve dne v noci a za další 1,5h další kolo. Když jsem byla v tý porodnici, tak dobrý, nemáš nic jiného na práci, všichni okolo tebe skáčou, pohoda, tak prostě si můžeš odsávat když chceš, pak jsme přišli domu a začalo to, Kačenka dospěla do stádia, kdy se měla doopravdy narodit, jídlo furt šílený (do toho rady o kojení ze všech stran - kojte jak dlouho bude dítě chtít, kdy bude chtít x nééé, proboha max 20min x kojte jen z jednoho prsu každé kojení x kojte z obou - šla mi z toho hlava kolem a nervy pracovali, tak sakra, co a jak mám dělat, do toho, musíš být v klidu, nebo přijdeš o mlíko -ale jak jako mám být v klidu, dítě ječí, rad tři tuny, každá jiná....).po několika dnech, kdy Kačenka pořád kňučela (ať už to bylo bříškem, hladem, či čímkoli jiným) jsem se rozhodla a s pocitem viny, jako bych šla kupovat minimálně drogy zašla do lékárny pro nutrilon, dala jednu dávku malé a najednou, jako bych měla doma jiné dítě, spinkala v kuse 3 hodiny, v klidu, pohoda, já se zklidnila, ona se zklidnila, tak jsem si říkala, peču na to, budu to střídat, jednou kojit, jednou nutrilon a protože u toho prsa spíš spala nebo co tam dělala, tak jsem se ještě uchýlila k tomu, že jsem jí MM odsávala a dostávala to flaškou. No a výsledek byl ten, že prostě pomalu mlíko došlo, přešly jsme plynule na nutrilon a já měla doma spokojené dítě a mé dítě šťastnou maminku. Pocit, že jsem to nezvládla jsem zaháněla si týden s tím, že jsem si říkala, že důležitější je spokojené dítě a názory ortodoxních kojiček se vyprdnu. a u doktorky? která je taky zastánkyně kojení,jsem to nadávkovala, na dotaz zda kojím jsem nejdřív řekla, že teda no, ale s dokrmem, že jí mé mlíko nestačí a při další kontrole jsem se smutným výrazem dodala, že bohužel už ne, protože došlo, že jsem o něj přišla. a bude-li mít blbý kecy, tak bych uvažovala o změně doktorky, protože doktor, který preferuje kojení musí vědět, že stresováním maminky opravdu nedocílí ničeho ba naopak. tak se drž a neboj se nikoho:-), hlavní jsi ty a miminko a ostatní, ať si trhnou
na úvod chci říct - nebuď z toho špatná, spokojené dítě, bez spokojené maminky nebude, jak jsi psala vycítí, že jsi ve stresu a dokud se nesebereš ty, tak to bude začarovaný kruh a ruku na srdce, dlouhodobě přežívat na rozhlíku, jablku a actimelu nejde a zničíš si tím zdraví. a teď můj příběh (to jen proto, abys věděla, že v tom nejsi sama:-)): malá se narodila o měsíc dřív s nízkou porodní váhou na tu dobu (1,9kg) a furt chtěla spát a rozhodně nechtěla jíst a kvůli nepřibírání jsme byly měsíc v porodnici a jak vypadal můj den? co 3 hodiny jídelní proces - přebalit (vždy pokaděná, resp. zesraná), zvážit, nakojit (teda pokusit se), zvážit, zapsat (5 ml nakojeno, max 25 ml), dokrmit MM, uložit, odstříkávat na další dávku dokrmu, tak tahle obštrukce trvala 1,5h, ve dne v noci a za další 1,5h další kolo. Když jsem byla v tý porodnici, tak dobrý, nemáš nic jiného na práci, všichni okolo tebe skáčou, pohoda, tak prostě si můžeš odsávat když chceš, pak jsme přišli domu a začalo to, Kačenka dospěla do stádia, kdy se měla doopravdy narodit, jídlo furt šílený (do toho rady o kojení ze všech stran - kojte jak dlouho bude dítě chtít, kdy bude chtít x nééé, proboha max 20min x kojte jen z jednoho prsu každé kojení x kojte z obou - šla mi z toho hlava kolem a nervy pracovali, tak sakra, co a jak mám dělat, do toho, musíš být v klidu, nebo přijdeš o mlíko -ale jak jako mám být v klidu, dítě ječí, rad tři tuny, každá jiná....).po několika dnech, kdy Kačenka pořád kňučela (ať už to bylo bříškem, hladem, či čímkoli jiným) jsem se rozhodla a s pocitem viny, jako bych šla kupovat minimálně drogy zašla do lékárny pro nutrilon, dala jednu dávku malé a najednou, jako bych měla doma jiné dítě, spinkala v kuse 3 hodiny, v klidu, pohoda, já se zklidnila, ona se zklidnila, tak jsem si říkala, peču na to, budu to střídat, jednou kojit, jednou nutrilon a protože u toho prsa spíš spala nebo co tam dělala, tak jsem se ještě uchýlila k tomu, že jsem jí MM odsávala a dostávala to flaškou. No a výsledek byl ten, že prostě pomalu mlíko došlo, přešly jsme plynule na nutrilon a já měla doma spokojené dítě a mé dítě šťastnou maminku. Pocit, že jsem to nezvládla jsem zaháněla si týden s tím, že jsem si říkala, že důležitější je spokojené dítě a názory ortodoxních kojiček se vyprdnu. a u doktorky? která je taky zastánkyně kojení,jsem to nadávkovala, na dotaz zda kojím jsem nejdřív řekla, že teda no, ale s dokrmem, že jí mé mlíko nestačí a při další kontrole jsem se smutným výrazem dodala, že bohužel už ne, protože došlo, že jsem o něj přišla. a bude-li mít blbý kecy, tak bych uvažovala o změně doktorky, protože doktor, který preferuje kojení musí vědět, že stresováním maminky opravdu nedocílí ničeho ba naopak. tak se drž a neboj se nikoho:-), hlavní jsi ty a miminko a ostatní, ať si trhnou