protoze cely den nedelam nic jineho, jen ho z neceho sundavam, proste machruje, nema to jeste vychytany ale hlavne, ze po vsem splha a zkousi se drzet jen jednou rukou, frajer jeden. To vis, kazdy den je to nejaky premet a hlavnou se bouchne o zem, vetsinou o tvrdou podlahu, ale stale to nebylo az tak hrozny. Ale vcera vecer jsem si sedla na chvilinku k netu, ze tu napisu nejaky prispevek, Honza sedel na gauci a koukal na olympiadu a ja myslela, ze Matyho aspon po ocku sleduje taky... hral si zrovna na koberci, ja sice neustale monituruju situaci aspon po ocku, ale najednou rana jako hrom. Stavel se zrovna u takovy tlaciciho choditka, ani nevim jak, ale zvazilo se to s nim cely dozadu, takze z plne vysky padal dolu, choditko na nej, racha do hlavy o tvrdou zem, no chvili jsme uvazovali jestli radsi nepojedem pro jistotu na Bulovku, ale docela se uklidnil brzo, bouli tam nema, ale radeji sem ho celou noc kontrolovala. Honzik, kdyz je zrovna s nami doma, tak mi docela i vypomuze, ze aspon hlasi, kdyz se Maty blizi ke krizovym zonam (nechali jsme si kuchyn od obyvaku oddelit takovym schodem), takze stacim dobehnout a mit to pod kontrolou. Jo a akce s nim zacina byt az moc, ale ne podle Honzikovych predstav. Nastesti Maty jeste stale neobjevil detsky pokojik - zatim Honzikovo uzemi, ale kdyz tam obcas zabrousi, tak to je pak veselo. :///: Honzik si stavi z jedny strany koleje a vlacky a Maty mu to z druhyho konce bori, jinak spolu hraji na schovavanou, Maty ho desne zere, kouka na nej jak na svaty obrazek, vyska a pisti, rano ho s oblibou budi, tak ze po nem leze, aby uz vstaval. :c:
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
protoze cely den nedelam nic jineho, jen ho z neceho sundavam, proste machruje, nema to jeste vychytany ale hlavne, ze po vsem splha a zkousi se drzet jen jednou rukou, frajer jeden. To vis, kazdy den je to nejaky premet a hlavnou se bouchne o zem, vetsinou o tvrdou podlahu, ale stale to nebylo az tak hrozny. Ale vcera vecer jsem si sedla na chvilinku k netu, ze tu napisu nejaky prispevek, Honza sedel na gauci a koukal na olympiadu a ja myslela, ze Matyho aspon po ocku sleduje taky... hral si zrovna na koberci, ja sice neustale monituruju situaci aspon po ocku, ale najednou rana jako hrom. Stavel se zrovna u takovy tlaciciho choditka, ani nevim jak, ale zvazilo se to s nim cely dozadu, takze z plne vysky padal dolu, choditko na nej, racha do hlavy o tvrdou zem, no chvili jsme uvazovali jestli radsi nepojedem pro jistotu na Bulovku, ale docela se uklidnil brzo, bouli tam nema, ale radeji sem ho celou noc kontrolovala.
Honzik, kdyz je zrovna s nami doma, tak mi docela i vypomuze, ze aspon hlasi, kdyz se Maty blizi ke krizovym zonam (nechali jsme si kuchyn od obyvaku oddelit takovym schodem), takze stacim dobehnout a mit to pod kontrolou. Jo a akce s nim zacina byt az moc, ale ne podle Honzikovych predstav. Nastesti Maty jeste stale neobjevil detsky pokojik - zatim Honzikovo uzemi, ale kdyz tam obcas zabrousi, tak to je pak veselo. :///: Honzik si stavi z jedny strany koleje a vlacky a Maty mu to z druhyho konce bori, jinak spolu hraji na schovavanou, Maty ho desne zere, kouka na nej jak na svaty obrazek, vyska a pisti, rano ho s oblibou budi, tak ze po nem leze, aby uz vstaval. :c: