Ahoj, mám 3 měsíční holčičku a už měsíc usíná v postýlce a sama (díky Bohu). Já jsem si jí nejdřív blbec naučila spát se mnou v posteli při kojení, ale pak jsem četla o zdravém spánku a tak a od 2 měsíce jsem začala s učením na postýlku, připravovala jsem se na bezesnou noc ale nebylo to tak hrozné. Přečetla jsem si o spaní dětí na stránkách www.nespavost.cz a zjistila jsem, že asi všechno dělám špatně. Takže jsem zavedla rituál, kdy při posledním večerním přebalování dávám trubičku, pak kojíme v ložnici ve tmě a už nemluvím, po kojení na říhnutí (často se nepodaří, takže položím do postýlky, nechám povrtět, vezmu znovu na říhnutí- 2nebo3 minutky, zase položím, tak maximálně 3x, když si neříhne tak neřeším)položím do postýlky, přikryju, zapnu noční světýlko, popřeju dobrou noc, dám pusinku, zapnu hudbu co jsem pouštěla už v bříšku a odcházím. Když pláče, tak přicházím vždy po několika minutách, a snažím se moc nemluvit a když tak šeptat, neberu jen třeba pohladím, dám podudlat malíček když je nejhůř nebo dudlík a když se uklidní tak zase odcházím. Začínali jsme na cca 40minutách než usla a teď to trvá max. 10 minut a téměř bez pláče. Předtím asi od 6týdne nám začala pravidelně v 18hod řvát a končila okolo půlnoci jen s přestávkama na kojení, až před pár dny jsem vyčetla, že se může jednat o "strach z noci" přímo se to nějak jmenuje, ale už jsem to zapoměla. Mají to dědi od 6. týdne mezi 18 a 24hod a člověk neudělá nic, může jen chovat a snažit se utěšit, většinou to samo odezní. Já bych ti doporučila můj postup, opravdu se osvědčil. Hodně štěstí a pevné nervy.Jana
Ahoj, mám 3 měsíční holčičku a už měsíc usíná v postýlce a sama (díky Bohu). Já jsem si jí nejdřív blbec naučila spát se mnou v posteli při kojení, ale pak jsem četla o zdravém spánku a tak a od 2 měsíce jsem začala s učením na postýlku, připravovala jsem se na bezesnou noc ale nebylo to tak hrozné. Přečetla jsem si o spaní dětí na stránkách www.nespavost.cz a zjistila jsem, že asi všechno dělám špatně. Takže jsem zavedla rituál, kdy při posledním večerním přebalování dávám trubičku, pak kojíme v ložnici ve tmě a už nemluvím, po kojení na říhnutí (často se nepodaří, takže položím do postýlky, nechám povrtět, vezmu znovu na říhnutí- 2nebo3 minutky, zase položím, tak maximálně 3x, když si neříhne tak neřeším)položím do postýlky, přikryju, zapnu noční světýlko, popřeju dobrou noc, dám pusinku, zapnu hudbu co jsem pouštěla už v bříšku a odcházím. Když pláče, tak přicházím vždy po několika minutách, a snažím se moc nemluvit a když tak šeptat, neberu jen třeba pohladím, dám podudlat malíček když je nejhůř nebo dudlík a když se uklidní tak zase odcházím. Začínali jsme na cca 40minutách než usla a teď to trvá max. 10 minut a téměř bez pláče. Předtím asi od 6týdne nám začala pravidelně v 18hod řvát a končila okolo půlnoci jen s přestávkama na kojení, až před pár dny jsem vyčetla, že se může jednat o "strach z noci" přímo se to nějak jmenuje, ale už jsem to zapoměla. Mají to dědi od 6. týdne mezi 18 a 24hod a člověk neudělá nic, může jen chovat a snažit se utěšit, většinou to samo odezní. Já bych ti doporučila můj postup, opravdu se osvědčil. Hodně štěstí a pevné nervy.Jana