Přidat komentář

ahojky tak těd ti něco napíšu jak jsme to měla já.. já tě chápou ale u tebe to asi nebude zas tak hrozný.. já otěhotněla nečekaně a neplánovaně.. zjistila jsme to když jsme začala s přítelem bydlet v nájmu v bytě.. a tak jsem se s tím vyrovnávala a přítel taky...no a co se nestalo.. přítel místo aby byl se mnbou a podílel se na přípravě na miminku tak začal chsatzovat a psát si s holkama a tvrdit jak je nezadanej a v bytě sám.. řeknu ti že jsme tohle zjistila v těhotenství a najednou jsme ho začala nenávidět tak hrozěn mi ublížil když jsme ho nejvíc potřebovala.. místo miminka se těšil na chat.. no a začaly hádky a mě se vzdaloval byl mi občas i odpornej když jsme si vzpoměla na ty jeho ulety..tak sjme to s ním vydržela s hádkama i s občas pěknýma chvilkama do porodu a myslela jsme si že se to zlobí ale nezlomilo.. prostě se cítím i ted špatně hádáme se nadávám mu.. štve mě jakej byl když jsme čekala naše zaltíčko.. ublkížil mi mám dojem že k sobě už nenajdeme cestu.. k malýmu se má miluje ho ale v e mě je prostě pocit křivdy a lítosti a spíš nám to neklape.. nevím jak dál bolí to a malýho si tím vůbec neužiju.. jak se nervuju.. nevím jestli se rozejít nebo ne.. hormopny jsou hormony ale tohle trvá už dlouho....- jusme se rozepsla asi jsme musela.. rada je asi nad zlato v tomhle případě.. nejvíc je mi líto Martínka že nemá usměvavou a štastnozu mámu tak ti přeju at ty tohle nemáš.. ahojky Ma M