Jsem téhož názoru. Nechtěla jsem ti tekrát kazit tu ohromnou radost, ale dalo se to čekat :( asi si budeš říkat "jasně, všichni to věděli, já jsem si dělala iluze, vypadám jako blbec" ne! Ten tvůj ne evidentně individum nejen nevyzrálý, ale i slabomyslný a egocetrický. Nemusel ti takhle ubližovat, ale on se prostě jen nechtěl rozhodovat, jak dál naloží se svým životem, tak hrál tuhle nesmyslnou a bolestnou hru. A tys mu pochopitelně ráda uvěřila, z tvého pohledu bylo samozřejmě všechno úplně jiný. Tonoucí se stébla chytá a tak to bylo s tebou. Bohužel ty už jsi nebyla tonoucí, už jsi obstojně šlapala vodu, než tě zase stáhl. Nicméně si myslím, že v téhle fázi, která přišla poměrně záhy po "šťastném návratu" bude snadnější přejít od lítosti ke vzteku a jak už jsme říkala, ten se dá vybít a pak není tak vyčerpávající a frustrující jako lítost. Škoda, že už jsi to jednou zvládla a teď tě to čeká zase. Frajer by zasloužil nakopat do prdele a moc bych mu přála, aby se na něj vykašlala i ta druhá nádhera na telefonu a zůstal sám! Ale ty už se k němu za žádnou cenu nevracej, až zase přileze! Jsi už určitě vyčerpaná, ale srovnáš se s tím, tím jsem si jistá. Změní tě to, budeš opatrnější, budeš vědět, co chceš nebo nechceš a tak je pravděpodobnější, že už se příště nespálíš. Lepší, než ztrácet nejlepší léta a neustále se nervovat, podezírat, obviňovat a litovat! Držim pěsti, ať jste z toho brzy venku! :k:
In reply to Přiznám se, že i já jsem by Blue Jane
Jsem téhož názoru. Nechtěla jsem ti tekrát kazit tu ohromnou radost, ale dalo se to čekat :( asi si budeš říkat "jasně, všichni to věděli, já jsem si dělala iluze, vypadám jako blbec" ne! Ten tvůj ne evidentně individum nejen nevyzrálý, ale i slabomyslný a egocetrický. Nemusel ti takhle ubližovat, ale on se prostě jen nechtěl rozhodovat, jak dál naloží se svým životem, tak hrál tuhle nesmyslnou a bolestnou hru. A tys mu pochopitelně ráda uvěřila, z tvého pohledu bylo samozřejmě všechno úplně jiný. Tonoucí se stébla chytá a tak to bylo s tebou. Bohužel ty už jsi nebyla tonoucí, už jsi obstojně šlapala vodu, než tě zase stáhl. Nicméně si myslím, že v téhle fázi, která přišla poměrně záhy po "šťastném návratu" bude snadnější přejít od lítosti ke vzteku a jak už jsme říkala, ten se dá vybít a pak není tak vyčerpávající a frustrující jako lítost. Škoda, že už jsi to jednou zvládla a teď tě to čeká zase. Frajer by zasloužil nakopat do prdele a moc bych mu přála, aby se na něj vykašlala i ta druhá nádhera na telefonu a zůstal sám! Ale ty už se k němu za žádnou cenu nevracej, až zase přileze!
Jsi už určitě vyčerpaná, ale srovnáš se s tím, tím jsem si jistá. Změní tě to, budeš opatrnější, budeš vědět, co chceš nebo nechceš a tak je pravděpodobnější, že už se příště nespálíš. Lepší, než ztrácet nejlepší léta a neustále se nervovat, podezírat, obviňovat a litovat! Držim pěsti, ať jste z toho brzy venku! :k: